Klatovy jsou zlatým dolem pro podnikatele. Kvůli nízkým platům
Podprůměrné platy, rychlé vyřízení žádostí nebo snadné získání dotace. To jsou hlavní měřítka, díky nimž se podařilo městu Klatovy už podruhé získat titul Město pro byznys. Drobní podnikatelé ale nad cenou kroutí hlavou.
„Kdybychom neměli klienty v Praze a v Plzni, tak to tady můžeme zavřít. Nějak nechápu, kde město k takovému titulu přišlo. A nejlepší město pro podnikání? To samozřejmě. Ovšem za podmínek, že budu mít podnik se stovkou zaměstnanců,“ říká majitel reklamní agentury Rekap Vladimír Vácha. „Měla jsem kosmetický salon a dnes dělám servírku.
Opravdu skvělá změna a s platem jsem šla taky dolů,“ míní Ivana Frousová. „Chápu stesky drobných podnikatelů, ale z pohledu lidí jde všem o dostupnost služeb a zboží na jednom místě a velkou roli hraje i cena. Právě na cenové politice jsme v soutěži ztroskotali,“ říká místostarosta Klatov Jan Vrána, který cenu Město pro byznys přebíral. Sám přiznává, že pozitivní kritéria pro zisk titulu stejnou měrou vyvažují i protiklady.
„V regionálním kole soutěže na tom nejsme dobře s cenovými podmínkami. Ty se totiž promítají do nákladů podnikatelů i domácností,“ vysvětlil. Pracovat v Klatovech je podle místostarosty sebevražda. Zvlášť pro početnější rodiny „Před dvěma roky známí poukazovali na Janovice, kde vznikla řada nových firem, a spousta lidí z Klatov tam začala dojíždět,“ říká Martina Součková z Klatov.
Podle Dany Miškovičové z klatovského úřadu práce se v dubnu letošního roku míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 7,47%, což je téměř tři a půl tisíce nezaměstnaných lidí z celého Klatovska.
Menší platy, víc lidí
Klatovy jako vhodné město pro podnikání potvrdil i průzkum mezi zhruba šedesáti majiteli firem. Někteří z nich se mají v dohledné době stěhovat do nově vybudované průmyslové zóny. „Právě díky nízkým průměrným mzdám si mohou podnikatelé dovolit zaměstnat víc lidí. To bylo jedno z kritérií, které nám v soutěži přineslo úspěch,“ vysvětlil místostarosta Vrána.
Mezi prvními investory, kteří obsadí areál pod Borem, by měla být místní firma K&H Kinetic zabývající se výrobou, projekty a inženýrinkem čistíren odpadních vod a bioplynových stanic. Další zóny v Klatovech Podle obchodního a technického ředitele Josefa Horejše je reálný rok 2010.
Do první zóny ve městě, kde bude jen lehká výroba, dále vstoupí mezi prvními firma Topi, která instaluje rozvody topení, plynu a vody. Velký pozemek koupil také výrobce dřevěných hraček Olymp. „Potřebujeme v Klatovech růst,“ řekl její jednatel Tomáš Brabec. Klatovy mají v územním plánu ještě další dvě průmyslové zóny, zejména plochu poblíž letiště.
„Investice do první zóny byla velká a než bude zaplněna, bylo by nesmyslem investovat do další,“ podotkl starosta Klatov Rudolf Salvetr. Město zaplatilo za plochu ministerstvu obrany 17 milionů korun, 23 milionů dala radnice do infrastruktury. Včetně zdrojů Evropské unie se tak investice do průmyslové zóny vyšplhaly na 55 milionů korun.
