Perla za dvě a půl miliardy korun, která získala titul Stavba Moravskoslezského kraje 2008. To je dvoutubusový dálniční tunel kousek za Ostravou. Dva roky sloužil, jak měl. Pak přišly letošní květnové povodně. Voda našla díru v plášti a dostala se dovnitř. Z části tunelu směrem z Ostravy na Brno se stal nebezpečný úsek, jímž musela auta projíždět poloviční rychlostí.
„Byla tady skoro pořád voda a silničáři omezili rychlost na čtyřicítku. Kdo to nerespektoval, jel rychleji nebo předjížděl, koledoval si o malér. Hodně to klouzalo,“ popisuje situaci řidič Jiří Kiza, který úsekem často jezdívá.
Voda si našla cestu
Profesor geotechniky Josef Aldorf z Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě vysvětluje, že do masivu, který tunel objímá, po velkém dešti vsákla spousta vody. A ta objevila skulinu. „Chyba musí být v izolaci tunelu. Někdo ji zřejmě při práci na betonáži prorazil,“ míní odborník.
Ředitelství silnic a dálnic, které je investorem klimkovického tunelu, popírá, že by byl postavený špatně. Jen se do něj prý z půdy tlačilo hodně vody najednou. „Zapršelo tak, že voda stropem prosákla,“ popisuje mluvčí firmy Nina Ledvinová.
Nad takovým argumentem někteří řidiči kroutí hlavou. „Před každou takovou stavbou musí nutně předcházet hydrogeologický průzkum a nikdy nic takového neprojektuje na standardní poměry. V jednadvacátém století by do tunelu, který se pyšní tím, že je nejmodernější v Česku, nemělo zatékat. I kdyby pršelo sebevíc,“ rozohnil se jeden z šoférů v internetové diskuzi.
Geofyzik Břetislav Staš v roce 1996 na požádání ostravské firmy GHE profil v ose projektovaného tunelu podrobně proměřil. Z jeho zprávy, kterou tehdy zpracoval, vyplývá, že svrchní část podloží tunelu je v některých místech podstatně zvětralá. „Ti, kdo tunel stavěli, si měli udělat lepší geologický průzkum. Nestačí řez v ose tunelu, je třeba si zjistit i stav okolí. Přišli by na to, proč jim tam teď teče,“ říká Staš.
Šéf společnosti GHE Tomáš Kempa s ním souhlasí. „Stavbaři obecně na geologických průzkumech šetří. Zadání omezují na minimum, a pak se diví, že se něco stane. Děláme průzkumy přesně dle požadavků, a konečné slovo při rozhodování, co zkoumat budeme, a co už ne, má ten, kdo za ně platí,“ upozorňuje Kempa.
Podle Josefa Aldorfa se před stavbou hydrologický průzkum dělal a z něj žádné varování nevyplynulo. „Při ražbě se voda neobjevovala, když se tunel stavěl, bylo vše v pořádku,“ říká profesor z VŠB-TU.
Zalepená díra
Ředitelství silnic a dálnic už místa, kudy zatékalo, nechalo opravit. „Spára je suchá, závada je pryč,“ uvádí Vladislav Beneš, mluvčí společnosti Subterra, která díry utěsnila a zaizolovala. Tunel je ještě v záruce, Ředitelství silnic a dálnic neplatilo za opravu ani korunu.
Jen co odborníci překontrolují i vozovku, budou řidiči tunelem zase jezdit osmdesátkou. „V dohledné době nepředpokládáme další potíže většího rozsahu,“ říká mluvčí investora Ledvinová.
Geofyzik Břetislav Staš ale varuje: co se stalo jednou, může se opakovat. „Když začne pršet, může tam téct znovu. Bez pořádného průzkumu nezjistí, kudy voda přitéká, odkud se objevuje, k tomu je třeba prostorový průzkum okolí tunelu. Voda se dá odvést, ale musejí vědět, odkud se tlačí,“ říká Staš.
Tunel pod kontrolou
Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že má dostatečný přehled o tom, co se s tunelem děje. „Máme externí firmu, která pravidelně měří hodnoty v tunelu,“ říká Ledvinová.
Firma Inset ovšem měří jen teplotu a napětí ve stěnách. Co se děje z druhé strany tunelu, v půdě, to za úkol sledovat nemá.
„Žádné další průzkumy neděláme, nebyli jsme k tomu vyzváni, takže to neděláme,“ říká ředitel ostravské pobočky Insetu Jiří Tkáč.
Geofyzik Břetislav Staš vysvětluje, že to nestačí. „Bez prostorového průzkumu je to riskantní. Neřeší tím problém, řeší jen následky. To je utrácení peněz bez zaručeného efektu,“ dodává Staš.
