Komu patří ten chodník? Dejte pozor, kde si v zimě zlomíte nohu
Zní to divně, ale lidé v Jihlavě by si měli během nadcházející zimy dávat pozor, kde si zlomí nohu. Může se totiž stát, že se jim to stane na pozemku, kde není jasné, kdo je jeho majitelem a kdo tím pádem zodpovídá za jeho údržbu a případné újmy na zdraví.
Na takovou okolnost doplatil Jan Kašpar z Jihlavy, který si před prodejnou elektro mezi Vodním rájem a firmou Patrol zlomil před pěti lety nohu v krčku. Když se uzdravil, zjistil, že majitelem pozemku je Patrol centrum a na firmu podal žalobu. Požadoval odškodné přes osmdesát tisíc korun. „Věděl jsem, že je firma na takové věci pojištěná, takže jsem si říkal, že to nebude žádný problém,“ řekl Sedmičce sedmapadesátiletý Jan Kašpar.
Bohužel se mýlil. Soud trval pět let a teprve 22. září soudkyně Zina Uhlířová vynesla verdikt, že žádné odškodné nedostane. Důvod? Podle Uhlířové Patrol centrum nebyl v té době vlastníkem asfaltu, na kterém se úraz stal, ale pouze pozemku (hlíny) pod asfaltem. Čí tedy byl asfalt?
Podle všeho Patrolu holding, který ho vybudoval. Jenže Kašparův právník trval na tom, že vlastníkem pozemku je Patrol centrum, a tak soudkyně žalobu zamítla.
Po pěti letech už nemůže Jan Kašpar podat žalobu na Patrol holding ani na Služby města Jihlavy (SMJ), s kterými měl Patrol smlouvu o zimní údržbě, protože je případ promlčen.
Celá kauza je nepochopitelná pro majitele obou firem Jiřího Pospíšila. Ten se rozhodl, že Jana Kašpara odškodní i přesto, že soud s firmou prohrál.
„Z právního hlediska to chápu, ale z lidského už méně. Navíc jsme měli pro tyto případy uzavřenou pojistku. Jenže, jak to vypadá, tak zbytečně, protože jsme ji měli na Patrol centrum a ten nevlastnil asfalt, ale pouze pozemek. Dnes už je vše ve vlastnictví Patrolu centrum,“ vysvětlil Jiří Pospíšil.
Sedmičce řekl, že Jan Kašpar dostane od firmy jako částečnou kompenzaci dvacet tisíc korun. „Pokud je to pravda, tak je to dobrá zpráva,“ komentoval to Jan Kašpar.
Pospíšil se snažil ještě po zamítavém rozsudku vyjednat s pojišťovnou jakési plnění, ale vedení firmy řeklo, že je rádo, že se nemusí nic platit. Právníci upozorňují, že běžný člověk se nemá šanci vyznat v tom, kdo silnici či chodník vlastní, a žaloba je tak mnohdy jediným možným prostředkem, jak se to dozvědět a podle toho směřovat další případné právní kroky.
Žádostmi o odškodnění kvůli úrazům během minulé zimy jsou zahlceni i úředníci magistrátu. Ti vyřizují rekordní počet případů. „Je to celkem 75 věcí. Z toho je vyřízeno asi padesát procent žádostí a z toho třetina lidí dostala odškodné,“ informoval mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
Loni vyřizovali úředníci pouze šest případů a jen dva lidé se dočkali odškodného. Podle vedoucího odboru dopravy Jána Tinky, který se žádostmi zabývá, zde zatím nenarazili na žádný případ, který by byl nějak podezřelý. I proto se budou snažit většinu z pětasedmdesáti případů vyřešit kladně. Zatím nejvyšší odškodné bylo osmačtyřicet tisíc korun.
Podle některých poškozených ale vyřizování trvá příliš dlouho. Například manželka Vladimíra Zejdy z Jihlavy si zlomila nohu letos v lednu. Na Březinkách uklouzla na zledovatělém chodníku a zlomila si nohu v kotníku. Dodnes nemá rodina informaci, jestli mají na odškodné nárok.
„Pojišťovna si několikrát vyžádala doplňující informace. Myslím, že by měli být rychlejší a hlavně vstřícnější, když mají událost podrobně zaevidovanou,“ míní Vladimír Zejda. Letos budou úředníci k žádostem o odškodné přísnější. Důležitý bude věrohodný svědek a kvalitní fotodokumentace.
