Komunisté se na Frýdku-Místku vyřádili. Jizvy stále přibývají | E15.cz

Komunisté se na Frýdku-Místku vyřádili. Jizvy stále přibývají

Petra Sasínová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Málokteré historické město dostalo při komunistickém budování takové rány jako Frýdek-Místek. Padly stovky domů v Místku i Frýdku, zmizely celé ulice. Zkázu dovršil průtah městem.

Nebýt horlivosti socialistických budovatelů, mohl Frýdek-Místek vypadat podobně hezky jako třeba Opava. Napáchali na něm nevratné škody. Kdyby nepřišel listopad 1989, možná by ze starého Frýdku a Místku
zbylo ještě méně.
Uznávaný český urbanista Karel Kuča napsal na konci devadesátých let do své velké encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, že Frýdek-Místek patří k vůbec nejponičenějším historickým
městům v republice.
„Zvolené urbanistické řešení přineslo obrovské škody. Tehdejší radní vše završili tím, že rozhodli místo o stavbě obchvatu o průtahu městem,“ říká architekt Kamil Zezula z Frýdku-Místku. Dodává, že
nevhodně vedená silnice rozdělila dvojměstí na čtyři části.
Frýdek-Místek přilákal pozornost normalizačních budovatelů kvůli bohatství černého uhlí v okolí. Měli velké
industriální plány. V šedesátých letech začala těžba v Dole Paskov a na Staříči. Válcovny plechu se rozšiřovaly, textilky potřebovaly dělníky. Počítalo se s velkým zvýšením počtu obyvatel, kteří museli někde
bydlet. V roce 1960 měl Frýdek-Místek sedmadvacet tisíc obyvatel, v roce 1989 přes sedmdesát tisíc.
Panelová výstavba „Traduje se, že Frýdek-Místek vybrali komunisté jako jedno ze tří měst v republice,
kde provedou budovatelský experiment. Po bourání přijde panelová výstavba proudovou metodou,“ vysvětluje historik Jaromír Polášek, který podrobně mapuje proměny města.
O obrovských asanacích rozhodli komunisté v roce 1958. Například velkoplošné bourání ve Frýdku, jež nemělo obdoby, začalo ale až v roce 1975.
„Přestavba Frýdku-Místku vedla až ke zničení historických městských celků. Kvůli nevhodnému směrování průtahu mezinárodní silnice I/87 se zcela změnilo městské panorama,“ uvádí Polášek. Místo středověkých uliček a novodobých vilových čtvrtí vyrostly všude panelové domy.

Největší noclehárna
Na začátku sedmdesátých let se začalo stavět sídliště Slezská, což měla být největší noclehárna pro horníky, dělníky a jejich rodiny. „Sídliště projektovali architekti pro téměř padesát tisíc lidí, nakonec se výstavba zastavila ve dvou třetinách,“ popisuje Polášek. Budovatelé nedokončili i další věci, například stavbu
kulturního domu s kinosálem v místě dnešního Teska. Historik vzpomíná, že horníci ze Slezské ještě na konci devadesátých let nadávali, že na sídlišti nic nefunguje, v blízkosti není obchod ani slušná hospoda.
Dnes tam žijí asi dvě třetiny obyvatel Frýdku-Místku.
Od devadesátých let vedení města jedná o stavbě obchvatu, který má odklonit provoz z centra a pomoci obnovit propojení městských částí. „Předpokládá se, že velká část aut se přesune na obchvat a průtah se
zklidní,“ říká Zezula.
Stavba obchvatu měla začít tento rok. Proti zvolené variantě bojují ochránci přírody, protože trasa vede přes evropsky chráněné území Niva Morávky. Sdružení Beskydčan se podařilo u soudu napadnout již
vydané územní rozhodnutí. Plány, jak město zkultivovat, byly různé. Například vybudovat nové centrum kolem hotelu Centrum. Měla tam být nová cesta, polyfunkční domy.
Co zbylo z historie, se podle odborníků ještě daří ničit. „Příkladem je výstavba Kauflandu pod zbytky hradeb. Historické náměstí je poloprázdné, zatímco u Kauflandu, který hyzdí frýdecké panorama, je plno,”
míní architekt Aleš Student.
„Je to hrozné. Přejít z Frýdku do Místku je životu nebezpečné. Chybí koncepční řešení. A Kaufland, to je vrchol,“ líčí třicetiletá Lenka Štefková.

Autor: Petra Sasínová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video