Koně z hřebčince závodí od roku 1903

Není to ani dva týdny, co lidé kolem zemského hřebčince v Písku hleděli k obloze s trpkým výrazem ve tváři. Chystají jen jedny závody ročně a zkazil jim je déšť.
„Bylo to trochu k vzteku. Zrovna u těchto závodů jsem měl pocit, že byly dobře připravené, a říkali to i samotní jezdci,“ krčí rameny ředitel zdejšího hřebčince Jan Pellar.
Ve dvou deštivých dnech se v hlavním klání radovali z vítězství Kamil Papoušek ze šumavského Srní a v ženách Lucie Poláková ze Strakonic. Jak dopadli zdejší závodníci? Na předních příčkách v hlavních závodech je člověk nenašel. Ale není se čemu divit. „Závodění totiž není hlavní náplní naší činnosti,“ popisuje Pellar.

TJ Sokol hřebčinec vznikl už v roce 1903

Ovšem když se člověk podívá do startovních a výsledkových listin, vídává označení stáje u jezdce a koně TJ Sokol hřebčinec Písek. Závodní historie je u Otavy totiž poměrně dlouhá a tradice parkúrového skákání veliká.
Když se ředitel Jan Pellar díval do archivů, našel zmínku o vzniku TJ Sokol hřebčinec už v roce 1903. Právě pod hlavičkou nějakého sportovního subjektu je nutné vystupovat, když se chce člověk účastnit závodů jezdecké federace. A ty zase potřebuje k přezkušování svých koní. „Takže je to starší třeba než Bohemka,“ pousměje se ředitel. Sám Pellar si pamatuje z dob, kdy aktivně závodil, že jezdci a koně z píseckého hřebčince, jehož název se během posledního půl století několikrát měnil, dosahovali dobrých výsledků. Kvalitními a úspěšnými skokovými jezdci byli zejména Milan Kučera, František Lomský, Jan Zeman nebo Josef Šilha, který vedl hřebčinec před Pellarem. V devadesátých letech byl pomyslnou vlajkovou lodí hřebčince kůň 472 Przedswit XVI – 64.
Jak to vypadá dnes? Teď jezdí v jeho barvách hned šestice jezdců, kteří jsou úzce spjatí se zdejším provozem. V současné době je nejlepším Tomáš Navrátil, který je zároveň vedoucím výcviku a trenérem. „Byl to také náš internacionální jezdec,“ říká o něm Jan Pellar. Ale vedle něho jezdí závody třeba Marcela Čapková, Ondřej Vojta, Jiří Ptáček, Filip Žlábek nebo Petr Lomský.
Tomáš Navrátil byl mistrem republiky v juniorech i dospělých. „Poslední roky jezdím mladé koně v soutěži Chovatelské kritérium mladých koní,“ vysvětluje Tomáš Navrátil. Je to zhruba pět let, co ho vyhrál. „V současné době však nemá tak dobrého koně, jakého by si asi přál on i já,“ dodává Pellar.

Žádný závodní kůň tam neběhá

Zemský hřebčinec v Písku není sportovní stáj. Proto je zbytečná otázka na počet závodních koní. Žádný takový tam totiž neběhá. Hlavní činností je výchova a prodej.
Zdejší jezdci sedlají mladé koně, ze kterých nikdy nebudou plemenní hřebci. Krátce po třetím roku života zvířata vykastrují. Tím, že se zúčastňují soutěží a projevuje se jejich kvalita, roste i jejich cena, a hřebčinec je pak může prodat, protože potřebuje další kapacity pro nový ročník.
„Takže tady nedržíme koně vyloženě pro sport,“ vysvětluje Pellar.
Po Čechách jsou každý víkend od dubna do září desítky závodů. Některé v seriálu, přičemž nejvyšším a nejznámějším seriálem je Český skokový pohár. V Písku připravují jeden závod ročně. Mají totiž travnaté kolbiště, které je náročné na údržbu a větší počet akcí nesnese.
„Nejsme v žádném seriálu. Jdeme si vlastní cestou, a proto nemusíme podléhat jejich pravidlům,“ uvádí Pellar. Jedním ze specifik je totiž to, že tři z osmi soutěží Ceny chovatelů jsou určené jen pro koně českého původu, a s tím by v žádném seriálu neuspěli. V tom se liší i od sousedních Strakonic, kde je právě jeden ze závodů nejvyššího seriálu.

Soutěžit budou i dámy v sedle

Vedle Ceny chovatelů, která se uskutečnila před dvěma týdny, bude na kolbišti píseckého areálu ještě Mistrovství republiky v jízdě v dámském sedle. Jde o soutěž, jejíž je hřebčinec spolupořadatelem. S tím nápadem přišel spolek Dámy v sedle. Soupeřit budou v několika disciplínách. Kromě skoků a drezúry to bude i kostýmovaná jízda elegance.
V sobotu 2. července a v neděli 3. července začne program vždy dopoledne v deset hodin, vstupné bude padesát korun.