Pokud se Senát se stanoviskem svého výboru ztotožní, přijetí novely se tím přinejmenším zbrzdí. Případné veto horní komory může přehlasovat sněmovna. Agrární komora i část opozice požadovala prodloužení výjimky o další tři roky, jak to učinily i sousední státy. Ministerstvo financí proti tomu argumentuje tím, že omezení bylo jednotlivci legálně obcházeno. Na prodloužení výjimky by podle Kalouska vydělali pouze takzvaní bílí koně, jejichž prostřednictvím si cizinci půdu opatřili. Desítky tisíc hektarů české zemědělské půdy navíc již vlastní zahraniční firmy, které mají v ČR sídlo. Senátor ČSSD Karel Korytář k tomu řekl, že novela by nabídla zbývající volnou půdu k prodeji „zcela bez odporu“, což se výboru nelíbilo. Schváleny zatím nebyly navazující novely tří zákonů, které mají umožnit přednostní nakupování státní zemědělské půdy zemědělcům, kteří na ní již hospodaří. Tato trojice nových úprav má zamezit tomu, aby půdu jako první nakupovaly osoby, které zemědělskou výrobu neprovozují. Novely mají zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře deseti hektarů nejméně po tři roky. I když navrhované změny mají sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře, vláda koncem dubna rozhodnutí o novelách odložila kvůli přezkumu jejich kompatibility s evropským právem.
ČR si před vstupem do EU vyjednala na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262 tisíc hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148 tisíc hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.
