Konec války, pohroma pro Slezsko

Jedna z největších katastrof v dějinách města. To byl pro Opavu konec války. Město, které bylo za války sídlem jednoho ze tří vládnoucích obvodů říšské župy Sudety, přišlo nejen o starou zástavbu, ale také o většinu obyvatel. Několik stovek na jaře 1945 zemřelo, většina pak musela nuceně Opavu opustit.
Slezská metropole se dočkala osvobození při ostravsko-opavské operaci. Cílem nejkrvavější akce v Česku, při které padly tisíce sovětských i německých vojáků, bylo obsadit průmyslovou severní Moravu a dostat se dál do země.
V Opavě se bojovalo o každý dům a každou ulici. Město dobývalo letectvo i dělostřelectvo. Domy hořely, boje stály život stovky civilistů. Po osvobození nebyla v provozu žádná z opavských továren a celé vnitřní město vojáci a jejich technika doslova vyplenili.
Podle historiků byla Opava po válce nejzničenějším městem nejen ve Slezsku, ale patřila k nejpoškozenějším i v tehdejším Československu. „Do nové etapy, která začala osvobozením města 22. dubna 1945, vstoupila Opava nejen s radikálně obměněným obyvatelstvem, ale také se zničenou zástavbou a totálně rozrušenou infrastrukturou,“ popsali opavští historikové Karel Müller a Pavel Šopák.
Zničené budovy nahradily nové. Nejvíce poničená ulice Mezi Trhy se také podstatně rozšířila.

Budujeme Slezsko

Ostravsko-opavská operace měla nedozírné následky pro celé Slezsko. V troskách zůstala nejen Opava, ale také Fulnek či Bílovec. Podobný osud neminul ani vesnice v okolí. Jakubčovice, Skřípov, Vřesina, Krásné Pole, Čavisov a desítky dalších zůstaly zpustošené a vypálené.
„Slezsko bylo po druhé světové válce nejvíce zničeným regionem u nás. Obce byly zničené až z osmdesáti procent,“ vylíčila vedoucí Památníku II. světové války Jana Horáková.
Slezsku po válce pomáhala celá republika. Na Ostré Hůrce u Opavy byla 23. září vyhlášena sbírka Budujeme Slezsko. Zapojilo se dvaasedmdesát slezských měst a obcí. Každé z nich mělo svou kmotru, jinou českou obec, která mu posílala finanční i hmotnou pomoc. Zničené obce dostávaly i výtěžek z kulturních programů či výstav uměleckých děl.

Jedinečná sbírka fotek

V Památníku II. světové války mají řadu fotografií, které dokumentují poválečnou podobu Slezska. Nafotil je amatérský fotograf Vojtěch Pála, švec z Krásného Pole. „Focení byl jeho velký koníček. Sám objížděl vesnice v okolí a nafotil tam spoustu záběrů,“ popsal jeho vnuk Dušan Pála. Sám si na dědečka příliš nepamatuje. „Zemřel v roce 1981, když mi bylo šest. Ke spoustě informací o něm se dostávám až z dobových novin,“ dodal Pála.
Vojtěch Pála zachytil podobu kraje poté, co jím přešla fronta. Fotil krajinu, zbořené domy i opuštěnou vojenskou techniku. Několik fotografií pořídil i v Opavě, kde zdokumentoval zničenou ulici Mezi Trhy. „Ve sbírkách máme několik set jeho fotografií a negativů. Je to jedinečná série snímků,“ řekla vedoucí hrabyňského památníku Horáková.