Konečné stanice autobusů. Druhé domovy řidičů... a zlodějů

Z dvaceti konečných stanic v Kladně mají řidiči nejraději Náměstí Svobody. Je tam zázemí a živo.

Některé připomínají mraveniště, jiné jsou po celý den opuštěné. Takové jsou konečné zastávky v Kladně. Zatímco na Náměstí Svobody nastupuje mimo víkendy denně pět tisíc cestujících, v Dubí na Vysokém je jich asi patnáct.

Na samotě u lesa

Jediná linka zajíždí na konečnou zastávku Závod Dříň. Autobus číslo čtrnáct zejména v zimních ranních hodinách, když se stromy podél cesty topí v modravém oparu a široko daleko nesvítí jediná lampa, připomíná Loď duchů.

„Až k závodu jezdí tak čtyřikrát za den. Je pravda, že za tmy je to o strach. Člověk nikdy neví, na koho na té samotě může narazit,“ říká cestující Alena Hasjaková.
Ještě méně pasažérů končí svou cestu v Dubí Na Vysokém. „Vystoupí a nastoupí tam dohromady tak patnáct lidí za celý den,“ vysvětluje Ludomír Landa, ředitel společnosti ČSAD Kladno, která hromadnou dopravu ve městě zajišťuje.

Na druhém konci pomyslného žebříčku v počtu cestujících jsou podle statistik konečné stanice Náměstí Svobody nebo Okrsek 0. „V průměrný pracovní den nastupuje na Náměstí Svobody přes pět tisíc cestujících, na Okrsku 0 téměř tisíc,“ upřesňuje Landa.

Budou nové toalety?

Právě stanice Náměstí Svobody patří mezi řidiči k oblíbeným. „Je tam veškeré zázemí, toalety, člověk si může něco koupit. Navíc na ní má přestávku vždycky několik řidičů, tak si můžeme alespoň popovídat a užívat si cvrkot,“ říká zkušený šofér autobusu Oldřich Mazanec.

Konečných zastávek s podobným vybavením je ale jen několik. „Například samostatné toalety pro řidičky a řidiče jsou na pěti konečných, a to na Náměstí Svobody, Okrsku 4, Autobusovém nádraží, Tržnici a na Okrsku 0,“ říká Landa. Na dalších čtyřech je podle něj sociální zařízení zajištěné v jiných objektech.

„Mít vlastní toalety i na dalších konečných je úkol pro město i pro nás. V souvislosti s opravami některých čekáren připravují na magistrátu právě také výstavbu sociálních zařízení,” vysvětluje Landa.

„Není to tak hrozné“

Samotní řidiči si nestěžují. „Není to tak hrozné. Na odlehlejších konečných, jako je třeba v Dubí na Vysokém, moc času netrávíme. Je to naplánované tak, abychom delší pauzy měli v místech, kde zázemí nechybí,“ říká Mazanec.

Rád prý jezdí i na konečnou stanici Okrsek 4. „Je v tichém prostředí, přímo u lesa,“ podotýká řidič.
Všechny jeho služby ale klidné nejsou. Hlavně když vyjede na noční směnu.

V hlavní roli opilci

Ulicemi Kladna v noci jezdí linka číslo devatenáct, která svou cestu začíná i končí na Náměstí Svobody.
„Projede prakticky celé město. Nejhorší bývají pátky a soboty krátce po výplatách. Z tahů jezdí často opilá mládež. Kolem jedné hodiny v noci tento autobus kvůli problémům doprovázejí i strážníci,“ vysvětluje Mazanec s tím, že zatím si ale při větším nepořádku vystačil sám. „Výtržníky jsem srovnal,“ říká řidič.

Potyčky mezi šoféry a cestujícími jsou podle ředitele Landy výjimečné. „Přibližně dvakrát do roka se stane, že na konečné stanici někdo řidiče napadne. Žádná zastávka ale není pro tyto konflikty charakteristická,“ říká Landa.

Místo jízdenky nůž

O případech agresivních pasažérů mají záznamy i strážníci. „Stalo se třeba, že si jízdu zdarma vynucoval cestující nožem. Byl podnapilý a řidič ho nechtěl pustit do autobusu. Tak mu zbraní začal šermovat před obličejem,“ vzpomíná Olga Oliveriusová z městské policie.

Kromě výtržníků trápí řidiče i zloději. A to právě při pauzách na konečných. „Už se několikrát stalo, že kolegům předním okénkem ukradli celou tržbu. Řidiči je pak museli platit ze svého,“ říká Mazanec.