Kostelu v Hamru vrátili renesanci
Skoro čtyři sta padesát let stojí kostel Nejsvětější Trojice v Hamru blízko Veselí nad Lužnicí. Je unikátní historickou památkou. Jenže ještě před necelými dvěma lety byl v havarijním stavu. Hamerské farnosti se ale naštěstí podařilo sehnat peníze a kostel nechala celý opravit.
Je jedním z mála církevních památek v Česku, kterým zůstal renesanční vzhled. „Podobu většiny kostelů u nás totiž změnily pozdější barokní a jiné úpravy. Farnost v Hamru byla hodně chudá, takže ani proto nenechal nikdo kostel přestavět,“ říká Miroslav Šimek, jeden ze zástupců hamerské farnosti.
Nejvíc práce měli při opravě kostela asi restaurátoři s renesančními sgrafity. „Všechno se snažili dělat původními metodami. Byla to děsivá piplačka. Každé sgrafito museli vzít několikrát do ruky, injektáží spojit fasádu se zdivem a nakonec ji několikanásobným vápenným nátěrem nabarvit a tónovat,“ vysvětluje Šimek.
Při opravě střechy řemeslníci zachovali z větší části i původní krov. Třeba na dlouhých krokvích vyměnili jen metr poškozené části. Zbytek nechali a ošetřili.
Přeje si Japonce
Teď, když je rekonstrukce hotová, prozrazuje Miroslav Šimek jedno ze svých přání. „Ještě aby ty autobusy, co vozí Japonce do Krumlova, chtěly stavět tady u nás,“ směje se Šimek, který pracuje jako vedoucí na Pozemkovém fondu v Českých Budějovicích, ale zároveň je magistrem teologie. Sám pochází z Hamru, a jak zjistil, jeho předci tu jsou doma už od začátku sedmnáctého století.
I vnitřní vybavení kostela má svou historii. Hlavní ze tří oltářů je z pozlaceného dřeva. Vysvěcený byl roku 1630. Na vítězném oblouku jsou nástěnné malby zobrazující erby majitelů Hamru a nedalekého Valu i erby jejich příbuzných.
První zmínky o obci Hamr, původně Hamr Ostrov, pocházejí z roku 1395. Nazýval se tak, protože v okolí byla řeka, rybníky a močály.
Samotný kostel ale založil až roku 1581 majitel panství Albrecht Valovský. Byl náruživým lovcem. Petr Vok ho musel dokonce napomínat, že štval zvěř až v Soběslavi a u Choustníka.
Jedním z dalších vlastníků se stal Leopold Gerard, jehož předci se do Čech dostali zřejmě z Francie po roce 1620. Byl známý svým hrubým chováním, a dokonce i vraždami. Nakonec ho odsoudili v Praze k popravě mečem, ale nakonec si odseděl doživotí v Daliborce.
Od Leopolda koupil Hamr Václav Antonín rytíř Goltz v roce 1714. Nechal postavit faru, sakristii a kobku. Jenomže panství tak zadlužil, že když zemřel, musela jeho žena Hamr prodat roku 1729 kněžně Elenooře Amalii ze Schwarzenbergu. Od ní jej koupil její manžel František Adam, kterého však nešťastně zastřelil císař Karel na honu u Brandýsa. Posledním majitelem knížecího rodu byl do roku 1923 Jan Nepomuk Adolf, kníže ze Schwazenbergu.
Dalším generacím
Aby si hamerská farnost mohla rekonstrukci kostela dovolit, musela dokonce prodat i barokní faru. Devadesát procent nákladů ale pokryla třemi miliony, které získala z fondů Evropské unie. Radost z kázání v novém má i farář Vlastimil Kročil. „Nejde tak ani o duchovní život, ten se hodně vytrácí. Hlavně je to památka po našich předcích, a ta si zaslouží zachovat pro další generace,“ říká Kročil. Zároveň je šťastný, že kolem kostela je zase bezpečno. „Chodily mi už maily, jestli vím, v jakém havarijním stavu kostel je, že věž jednou spadne a někoho usmrtí, až půjde na hrob,“ uvádí Kročil další důvod toho, proč byl na opravu nejvyšší čas.
