Kouření a vapování a práce. Jak to jde dohromady? | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Kouření i vapování e-cigaret v kancelářských budovách a okolí rozděluje zaměstnance i manažery

Kristina Veinbender

Kristina Veinbender

Přestože zákaz kouření v prostorech, kde jsou přítomní i nekuřáci, se vztahuje na všechny tabákové výrobky včetně elektronických cigaret, některé firmy zavádějí pro takzvané vapování výjimky a umožňují kouření e-cigaret přímo v kanceláři firmy. Děje se tak kvůli údajně příjemnější vůni oproti běžným cigaretám a starostem o produktivitu kuřáků, kteří nemusejí odbíhat ven a mohou se tak věnovat práci. Elektronické cigarety, kterým holduje zhruba pět procent české populace, se ale nezřídka stávají příčinou konfliktu na pracovišti.

Když nastoupila nekuřačka Eliška Hudzíková do nového zaměstnání, všimla si, že dvě třetiny jejích nových kolegů byli kuřáci elektronických cigaret. Jako prostor pro kuřácké přestávky využívali kancelář manažerky, která byla také kuřačka. Přestože kouřili za zavřenými dveřmi a ve větrané místnosti, výpary stejně unikaly do společných prostor.

„Když jsme se zeptala nekuřáků, zda jim to nevadí, odpověděli mi, že si na kouření kolegů už zvykli a jako menšina s tím stejně nic nenadělají,“ popisuje Hudzíková přístup ostatních. Zlozvyk jejích kolegů se prý odrážel i na produktivitě firmy. „Kuřácké přestávky někdy trvaly i hodinu, ale vzhledem k tomu, že se odehrávaly v kanceláři, nikdy nebylo možné s jistotou říct, zda se jednalo o pracovní schůzku, nebo přestávku,“ vzpomíná odbornice na marketing.

Když otevřela Hudzíková otázku kouření na týdenní poradě, slíbili jí údajně kolegové, že přesunou kuřárnu ven. „To jim vydrželo jen den, na konci druhého dne byl kouř z elektronických cigaret cítit znovu,“ vzpomíná.

Konflikt pak gradoval. „Zeptali se mě, jestli mi to vadí, i když je v kanceláři otevřené okno,“ popisuje Hudzíková. Kvůli jejím stížnostem byla kolegy označena za přecitlivělou osobu, která otázku kouření zbytečně nafoukává.

Když po několika týdnech podala Hudzíková výpověď z nového zaměstnání a jako hlavní důvod uvedla zlozvyk kolegů, bylo jí prý řečeno, že kouření v kanceláři je praktické. „Vysvětlili mi, že díky tomu jsou kuřáci pod dozorem,“ vzpomíná markeťačka.

Do důchodu ve třiceti. Na americký výstřelek se chytají i Češi

Podle ředitelky dotyčné nejmenované firmy se zákaz kouření v kancelářských prostorách vztahuje i na elektronické cigarety. „V minulosti jsme skutečně řešili kázeňský přestupek u dvou zaměstnanců z pražské pobočky, kteří byli kuřáci e-cigaret,“ poznamenává.

Zákaz, nadpracování i tolerance

Toleranci tuzemských firem ve vztahu k nikotinovým závislostem ukazuje loňský průzkum agentury pro výzkum trhu IPSOS v Česku. Pouze desetina firem zakazuje kouření během pracovního dne. Třetina zaměstnavatelů naopak kouření svých zaměstnanců časově nijak neomezuje a z toho pouhá polovina z nich vyžaduje nadpracování „prokouřeného“ času.

Nejběžnější způsoby omezování kuřáků, a to včetně kuřáků elektronických cigaret, v práci jsou vyhrazená místa a časy pro kuřácké přestávky. Nejméně jsou podle průzkumu IPSOS omezováni kuřáci na manažerských a kancelářských pozicích, kde to eviduje každá druhá firma.

„Nemáme žádná striktní omezení kouření cigaret a jejich alternativ vyjma zákazu kouření v budovách,“ potvrzuje personalistka z České spořitelny Veronika Kořenková. Naopak nejvíce jsou takzvané „rauchpauzy“ omezovány v gastronomických provozech, a to v půlce případů, a dílenských a továrních pracovištích, kde kouření omezuje 80 procent zaměstnavatelů.

Kancelář za cenu jednoho kafe? Kavárníci se potýkají s pracanty s počítači

Podle názoru právníka Michala Peškara z advokátní kanceláře Randl Partners má zaměstnavatel právo plošně zakázat kouření na všech svých pracovištích, ať už z důvodu protipožárních, hygienických, nebo zdravotních. Velkou roli hraje i typ budovy, v níž se kancelářské prostory nacházejí. Podle manažerky bezpečnosti a udržitelnosti stavební firmy Skanska Evy Nykodymové jsou certifikované kancelářské budovy striktně nekuřácké.

„Zákaz kouření se vztahuje i na perimetr sedmi a půl metrů od hlavních vstupů do objektu, otevíraných oken a vstupu vzduchotechniky,“ upřesňuje. Uchazeč o práci na takovém pracovišti by podle Peškara měl být na kuřáckou politiku firmy nebo celé budovy, v níž firma sídlí, upozorněn už během pohovoru. „Samotný uchazeč se poté může rozhodnout, zda je schopen se pravidlům na budoucím pracovišti přizpůsobit, nebo se raději o dané místo nebude ucházet,“ podotýká právník.

Velkou mediální pozornost si v této souvislosti získal už v roce 2006 tehdejší evropský komisař Vladimír Špidla, když řekl, že vyřazení uchazeče na základě jeho zlozvyku nelze z hlediska evropského práva považovat za diskriminaci.

Kouření totiž podle něj nenaplňuje žádný diskriminační znak, mezi které patří věk, sexuální orientace, zdravotní stav nebo náboženská víra. „České právo však kromě diskriminace zakazuje nerovné zacházení a zjišťování informací o uchazečích, které bezprostředně nesouvisí s výkonem práce. Proto se domnívám, že se v Česku na kouření u pohovoru ptát nelze,“ uzavírá Peškar.

Vědci zjistili, že cigarety otravují vzduch i po típnutí

Přesto se zhruba každého desátého obyvatele Česka a uchazeče o práci podle průzkumu IPSOS zeptali potenciální zaměstnavatelé na jeho zlozvyk.

V předem stanovených požadavcích na uchazeče se nekuřácká podmínka vůbec neobjevuje. „Vyžadovat zaměstnance-nekuřáky je diskriminace a diskriminační požadavky nemohou být podmínkami výběrového řízení,“ souhlasí Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.

Hodina mimo

Jednou z největších obav zaměstnavatelů je nižší produktivita kuřáků oproti jejich nekouřícím kolegům. Podle vedoucího Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Adama Kulhánka stráví průměrný kuřák na cigaretě až hodinu z denní pracovní doby.

Na druhou stranu ne všichni uživatelé e-cigaret chodí vapovat do kuřáren. Proto čas strávený kouřením elektronických alternativ může být mnohem kratší, upozorňuje Kulhánek s tím, že kuřáci běžných cigaret nejen stráví více času na přestávkách než jejich kolegové-nekuřáci, ale čerpají i více nemocenské. „Z těchto důvodů silní kuřáci pro zaměstnavatele představují nadměrné personální náklady,“ konstatuje adiktolog.

Česká spořitelna nabízí 42 dnů volna. Finanční poradenství je prý čím dál náročnější

Miroslav Vacek, IT projektový manažer, se naopak domnívá, že kuřácké přestávky mnohdy přispívají k produktivitě. „V polovině případů chodím na přestávku sám, abych si pročistil hlavu a odpočinul,“ říká manažer. Podle Vacka a třetiny respondentů výzkumu IPSOS mají společné rauchpauzy kladný vliv i na komunikaci na pracovišti. „Prospívají kladným vztahům s kolegy, zvlášť u introvertů jako já, a umožňují vyřešit rychlé pracovní záležitosti,“ říká manažer.

Globální debatu v tomto ohledu rozpoutala před dvěma lety japonská společnost Piala Inc., která udělila nekouřícím zaměstnancům šest dní placeného volna navíc. Reagovala tím na stížnosti na pracovníky, kterým jedna kuřácká přestávka vycházela zhruba na čtvrt hodiny. Pokud si totiž zaměstnanci společnosti, kteří pracují ve 29. patře kancelářské budovy, chtěli jít zapálit, museli sjet výtahem až do přízemí.

Zhruba 42 procent amerických nekuřáků se skutečně domnívá, že si zaslouží o tří až pět dní placené dovolené navíc, a zhruba třetina kuřáků s tím souhlasí, vyplývá z výzkumu amerického výrobce elektronických cigaret Halo.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!