Kouření na zakázaných místech? Žádný problém

Sedmička testovala, jak lidé reagují na kuřáka v místech, kde se kouřit nesmí. Ozval se jenom málokdo.

Lidé ve Frýdku-Místku jsou ke kouření vcelku tolerantní. A i pokud jim kouření vadí, mají často strach se ozvat. Redaktor Sedmičky si šel zapálit na několik míst, kde je kouření zakázáno, a až na jeden případ se nikde nesetkal s problémy. Za kouření na veřejných místech, jako jsou úřady, nemocnice, prostranství před školami, nádraží a autobusové zastávky, přitom hrozí poměrně vysoké pokuty. Ve skutečnosti to ale není tak horké. Strážníci sice dodržování zákazu průběžně kontrolují, mnoho lidí si
však na zapovězených místech nemá problém zapálit.

Na poliklinice zakročili hned

Kuřácký pokus v budově polikliniky skončil, sotva začal. Hned poté, co redaktor popotáhl z čerstvě apálené cigarety, zasáhla žena na vrátnici a slušně, ale důrazně ho upozornila na zákaz kouření v budově. Jinde už se problémy nevyskytly. Za docela běžnou věc lidé zjevně považují kouření na
autobusových zastávkách. Nedopalky se povalují po zemi snad na všech autobusových zastávkách ve městě. Na odpadkových koších jsou stopy po típání cigaret. Není tudíž divu, že redaktor stojící
s cigaretou žádné pozdvižení nevzbudil. Ve dvou ze čtyř pokusů dokonce ani na zastávce nekouřil sám.
Pouze na bývalém autobusovém stanovišti vzbudil připalující si redaktor nelibost staršího muže stojícího poblíž. Jeho tvář nabyla po několika minutách silně nespokojeného výrazu, několikrát zakroutil hlavou, nahlas se ale nijak neprojevil. Ani ostatní čekající nedali najevo nic. Bez jakýchkoli negativních reakcí se obešlo i kouření na novém autobusovém nádraží. I tady odhozené nedopalky prozrazují, že tu kouření není žádnou zvláštností, přestože samolepky se zákazem kouření nescházejí.
To potvrzuje i jedna z žen, která čeká na autobus. „Dobře, že to zakázali. Jenže na zastávkách lidi stejně kouří. S některými žádné zákazy nepohnou,“ konstatuje třiapadesátiletá Hana Slívová smířeně.
Kouření přímo pod cedulí nikomu nevadí Ani na nádraží kouřící redaktor nikoho nezaujal. Průchod
vestibulem a mnohaminutové kouření na peróně nevzbudilo žádnou pozornost. Lidé procházeli, jako by nic neviděli, zvědavých pohledů bylo minimum. O samolepky a cedule se zákazem kouření tu není nouze, jak ale dokazují nedopalky na zemi, kouření tu není nijak vzácné.
„Strážníci kontrolují zákaz kouření na veřejných místech pravidelně během pochůzek.
Průběžně kontrolují nádraží, autobusové zastávky, prostranství před školami a další veřejná místa,“ říká Tomáš Zapletal z Městské policie Frýdek- Místek.
Chycenému kuřákovi hrozí pokuta. „Žádná konkrétní výše pokuty není stanovena. Může se to řešit domluvou anebo to mohou být tisíce korun. Postih se určuje na místě podle toho, kde a za jakých okolností k přestupku došlo,“ dodává Tomáš Zapletal.

lidé se jen otáčeli,
nikdo se neozval

Na magistrát si redaktor Sedmičky vyšel zakouřit hned dvakrát. První návštěvu zhatila dáma v recepci hned v zárodku. Překvapivě jí ale nevadilo ani tak kouření, jako spíš to, že nebyly úřední hodiny.
Na kouření uvnitř budovy reaguje až několikátý kolemjdoucí. „Ježišimarjá, on tady kouří,“ děsí se procházející žena a hned na to mizí ve dveřích. Při druhé návštěvě vykouřil redaktor ve vestibulu se schodištěm dvě cigarety. Kolem zatím procházeli běžní návštěvníci i úředníci. Někteří se nevěřícně otáčeli, nikdo ale nic neřekl, přestože je na dveřích dostatečně výrazná cedule zakazující kouření. Test vrcholí, když kolem prochází uniformovaný policista, aniž by jakkoli reagoval.