Historicky první kuřák v Evropě, Rodrigo de Jerez, byl v roce 1492 za svůj zlozvyk původně odsouzen k smrti. Zachránil jej až jeho přítel Kryštof Kolumbus. Dnešním příznivcům tabáku takový trest nehrozí.
Co se ale stane, pokud nerespektují zákaz kouření? Test Sedmičky ukázal, že ve Zlíně na mnoha místech nebudou mít problémy.
Ježíšmárjá, tady se kouří
Při vstupu do dveří zlínského magistrátu vítá návštěvníky zcela srozumitelná tabulka s přeškrtnutou cigaretou. Redaktor Sedmičky si ale ve foyer bezostyšně zapaluje mentolovou cigaretu. Během následujících deseti minut prochází kolem nejméně deset pracovníků radnice a dvakrát tolik lidí.
Nikdo z nich nereaguje. „Zaměstnanci by měli kuřáky upozornit,“ říká mluvčí radnice Marie Masaříková.
Nereagují ani kolemjdoucí zasloužilí dárci krve, kteří o patro výše přebírají čestné plakety. Jeden z nich redaktora požádá, aby mu pomohl s přečtením vývěsní cedule. Kouřící cigareta mu pranic nevadí.
Labužnické pokuřování v magistrátu utíná až pracovník informačního centra Antonín Bradáč. „Rychle to uhaste,“ přikazuje nekompromisně.
V budově krajského úřadu je test mnohem kratší. „Ježíšmárja, tady někdo kouří,“ rozlehne se prostorem v okamžiku, kdy z cigarety zbývá větší polovina. Pracovnice na vrátnici Hana Vrbová nechce věřit svým očím.
„Já jsem si napřed myslela, že tu smrdí cigarety zvenčí, kam chodí kouřit úředníci. Rychle ven,“ volá Vrbová. Fakt, že nezareagovala dříve, lze omluvit tím, že se věnovala návštěvnici úřadu. Kolem kouřícího redaktora ovšem mezitím prošlo nejméně deset jiných lidí a nikdo ani „obočí nezvýšil“.
Za kuřácký ráj lze označit autobusové nádraží. Příznivci tabáku tam mají naprostou svobodu. Bez povšimnutí personálu prochází cigareta v nádražní hale, až důchodce Jaromír Buřil „jemně a decentně“ redaktora upozorňuje, aby s cigaretou „okamžitě vypadl ven“.
Zcela lhostejný je proud cestujících, kteří míjí kouřícího redaktora, nad jehož hlavou v blízkosti zastávek visí velká cedule s nápisem „Zákaz kouření“. Za deset minut prochází nejméně okolo stovky lidí. Reakce žádná.
Stejný výsledek má test na trolejbusových zastávkách. Lidem nevadí ani to, že redaktor záměrně kouří v největších hloučcích čekajících.
Nádraží: v aule bez šance
Ostražitá je naopak pokladní v aule vlakového nádraží. Simona Škrabalová nelení a vyráží z místa za okénkem po několika sekundách za kuřákem. „Tady se nesmí kouřit,“ upozorňuje slušně.
Po přiznání, že jde o test, vysvětluje, že musí kuřáky upozorňovat poměrně často. „Jsem na to pedant. Někdy to zkouší i bezdomovci, ale s nikým se nemazlím,“ říká Škrabalová.
Na peronu ovšem kouření nevadí nikomu. „Určitě by bylo vhodné dělat namátkové kontroly. Jinak proti kuřákům bojovat asi nejde, protože bychom potřebovali další zaměstnance,“ míní regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Měli by podle vás být kuřáci více trestaní za kouření na zakázaných místech? Pište na redakcezlin@mf.cz
