Králové bojují se soupeři i penězi

Sledge hokejisté hledají partnera, aby sehnali posily a odrazili se ode dna tabulky. Oslovili i klub HC Mountfield.

Nejen extraligoví hráči Mountfieldu se prohánějí po ledové ploše ve městě na soutoku řek Malše a Vltavy. Puk do sítě soupeře se snaží dostat také sledge hokejisté.
O jaký sport že to jde? Zčásti anglický název lze přeložit jako hokej pro tělesně postižené v dolní části těla. Hokejisté hrají ve speciálních sáních s noži. Těm se říká sledge.
Od ledu se hokejisté odpichují dvěma holemi a těmi také střílejí góly. V jednom mužstvu smějí hrát rovněž dva zdraví sportovci, kteří jsou označeni oranžovou páskou na helmě. Přes všechen sportovní elán nevstoupili českobudějovičtí Králové do letošní sezony příliš dobře.
„Máme totiž potíže sami se sebou. Od roku 2003, kdy jsme tu začínali, se týmy v Čechách začaly hodně profesionalizovat a my už jim nestačíme. Spousta hráčů nám odešla, potýkáme se s finanční tísní a řešíme takové problémy, které bychom řešit správně neměli,“ krčí rameny jeden z hráčů českobudějovického mužstva Zdeněk Klíma.
Králové tedy více méně hrají za vlastní náklady. „O nás vždy píší jako o zdecimovaném týmu, který se drží nad vodou. A vždy za tím stojí problémy s penězi. Spoustě hráčů, kteří k nám jezdí z celých jižních Čech, nemůžeme ani zaplatit cestovné. Pořád a neustále řešíme partnery. Bohužel náš sledge hokej máme jako koníček. Nicméně chtěli bychom jej zprofesionalizovat,“ doplňuje smutně Klíma. O případné spolupráci jedná také s českobudějovickým HC Mountfield.
„Snad z toho vznikne společný projekt, protože hráčů je na jihu dost,“ tvrdí Klíma. Alespoň částečnou útěchou je pro postižené sportovce zlevněný nájem za ledové plochy v Budvar Aréně. Město vyhovělo žádosti Králů o zařazení do kategorie školních tarifů za bruslení.

Podílí se i Roman Turek

Patronem týmu, který z pěti zápasů nezískal ani bod a krčí se na dně tabulky, je bývalý brankář Roman Turek.
„S Romanem máme skvělé vztahy. Když potřebujeme pomoci či podpořit, není s ním sebemenší problém. Také na zápasy se chodí dívat,“ vypráví Klíma.
S klasickým hokejem má ten pro postižené mnoho společného. Sledge hokej se sice hraje třikrát patnáct minut, ale posuzování některých herních situací je stejné. Jde například o zakázané uvolnění či postavení mimo hru.
Co se týká nedovolených zákroků, sledge hokejistům rozhodčí jinak posuzují držení, nedovolené bránění či vražení na hrazení.
Všeobecně má český sledge hokej ve světě dobré jméno. Své o tom ví Zdeněk Klíma, který reprezentoval Českou republiku osm let.
„I v reprezentaci sledge hokej začínal tím, že jsme spali po tělocvičnách a jedli párky. Zlom nastal v roce 2005, kdy jsme v kvalifikaci na paralympiádu v Turíně nepostoupili o jediný gól. Dnes má česká reprezentace zázemí srovnatelné s velkým hokejem a v roce 2007 jsme se stali vicemistry Evropy,“ vzpomíná hokejista Klíma.

Cestovali do Vancouveru

O rok později vstoupili čeští sledge hokejisté do skupiny A mezi nejlepší desítku světa. „V roce 2009 jsme pořádali mistrovství světa a skončili jsme pátí. K tomu nám neunikla ani účast na paralympiádě ve Vancouveru,“ sděluje Klíma.
Poslední zápas odehráli Králové na svém ledu 5. listopadu s týmem z Kolína. O den později s tím samým soupeřem na jeho ledě.