Krev z Chomutova léčí i v Praze | E15.cz

Krev z Chomutova léčí i v Praze

Tisíce lidí na Chomutovsku a Mostecku dávají zdarma krev. Co se děje poté, co jim na transfuzní stanici pustí žilou? Zjišťovala to Sedmička.

Chomutov, Most / Nemocnice v Chomutově i v Mostě mají díky dobrovolným dárcům takové zásoby krve, že ji mohou poslat i jinam, kde je jí třeba. „V lednicích máme pro týdenní potřebu kolem sto padesáti pytlíků krve. Dárců máme zatím dost. Můžeme si dovolit krev posílat i do dvou pražských nemocnic,“ pochvaluje si primářka transfuzního oddělení v Chomutově Vladimíra Kašková.
K ní se připojuje i její mostecká kolegyně Eliška Vyskočilová. „Vypomáháme i jiným nemocnicím,“ říká Vyskočilová.

Scény, kdy vrtulník rychlým transportem přepravuje krev, aby pacient nepodlehl svému zranění, jsou podle Kaškové jen výmysly filmařů.
„Takhle to ve skutečnosti nevypadá,“ poznamenala šéfka chomutovské transfuzky.

Transport sanitou

Když nemocnice nemá krev, kterou právě potřebuje, zatelefonuje do nejbližší krevní banky o pomoc. Odtud jim sanitkou požadovanou skupinu přivezou v chladicím boxu. Když jedou z Chomutova do Mostu, trvá jim to okolo patnácti minut.

Když lékaři krev nikde v okolí neseženou, obracejí se na dárce v registru. „Krev od nich ale pacient nemůže dostat hned, ale až druhý den. Její vyšetření totiž trvá řadu hodin,“ vysvětluje Kašková.
V současnosti má chomutovská transfuzní stanice 3200 pravidelných dárců krve. Mostecká nemocnice je na tom ještě o něco lépe. ,,Chodí k nám tři a půl tisíce dárců. Pro potřebu nemocnice to bohatě stačí,“ podotýká primářka Vyskočilová. Dárci tam chodí s dobrým úmyslem, dát svoji krev tomu, kdo ji potřebuje. Spousta z nich netuší, kam dále putuje, jak se zpracovává a na jaké nemoci ji vyšetřují.

Když se člověk rozhodne darovat krev, na transfuzní stanici nejdřív vyplní dotazník. Potom mu odeberou malý vzorek, ze kterého zjistí, jestli je dárce zdravý a netrpí poruchami krve. Pak už si jde lehnout do křesla, kde mu pustí žilou 450 mililitrů krve a další vzorky. Z těch se lékaři dozví, jestli dárce nemá syfilis, žloutenku nebo zda není HIV pozitivní. „Když se ale před odběrem nají, jeho plazma se začne zakalovat tuky a odebraná krev se může vyhodit,“ tvrdí jedna ze sester transfuzního oddělení.

Rozdělení krve

Po odběru, který trvá okolo deseti minut, musí krev odležet a zchladnout. Sestry sáčky vloží do centrifugy. To je přístroj, který ve vaku vytvoří tři různé vrstvy. „Spodní, temně rudá, jsou červené krvinky, které se dále použijí. Uprostřed je tenký proužek červené barvy. To jsou krevní destičky, bílé krvinky a nepotřebné složky krve, které se u nás už dál nezpracovávají. Poslední, vrchní vrstvou, je plazma, která se nejvíce využívá při operacích, při poruchách srážlivosti krve,“ popisuje části primářka Kašková.

Plazma v mrazáku

Odběrový vak zdravotnice ještě připojí na přístroj, který jednotlivě oddělené složky roztřídí do tří vaků. Sestry je oštítkují a plazmu uloží do mrazáku, kde je mínus třicet stupňů Celsia. Červené krvinky dají do chladničky s teplotou kolem šesti stupňů Celsia.

V létě méně odběrů

Ne všechny nemocnice jsou teď na tom s krví tak dobře jako v Chomutově a Mostě. Podle Marka Trněného z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze je v Česku méně bezplatných dárců, než by bylo třeba.
„V létě je až o dvacet procent odběrů míň,“ upozornil Trněný. Někteří dárci jdou do soukromých center, kde jim zaplatí.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!