Co vás napadne, když vidíte fotku Kristovy sochy stojící vysoko na kopci? Nejspíš Brazílie a město Rio de Janeiro. První asociace je ale v tomto případě ošidná.
Fotka může pocházet klidně třeba z Chile nebo Kolumbie. Jižní Amerika je nejpobožnějším katolickým regionem současného světa a mít toho svého Krista na kopečku, to se tu tak nějak sluší. A ona je v tom zvyku opravdu záhadná síla. Tu si uvědomíte, když procházíte špinavými ulicemi velkoměst, kde i přes všechen pokrok panuje pořád ještě spousta bídy a násilí. Ať už jste jakéhokoli světonázoru, je na tom cosi konejšivého, když zvednete hlavu a někde nad sebou vždycky najdete neustále bdícího ochránce s otevřenou náručí. Pro řadové Latinoameričany lopotící se životem ze dne na den to může být sice drobná, ale vítaná útěcha. Ne náhodou je mnoho soch postaveno za peníze vybrané od obyvatel v dobrovolných sbírkách.
Důvody, proč si města v Jižní Americe stavějí velké sochy Krista, ale nejsou jen ty spirituální. Zdaleka viditelné monumenty přitahují turisty a ti zase přinášejí peníze.
Možná hraje roli i určité nepřiznané furianství. Byť to není úplně v souladu s křesťanskou pokorou, jednotlivá města se tiše předhánějí, čí Kristus bude vyšší. Nějakého toho Spasitele na kopci tak můžete navštívit prakticky v každé jihoamerické zemi.
Brazílie, Rio de Janiero
Menší Spasitel, než byste čekali
Ten nejslavnější Kristus stojí už od roku 1931 v Riu na vrcholu Corcovado. Jezdí k němu lanovka a díky tomu, že je 700 metrů nad úrovní okolního města, je odtud dokonalý výhled. Rozevřená náruč sochy nejenže symbolicky objímá město, zároveň má prý symbolizovat i otevřenou a vstřícnou povahu Brazilců. Davy turistů, které sem proudí každý den, často překvapí jedna věc. Socha působí zblízka podstatně drobnější, než jak ji lidé znají z fotek. Na těch je totiž obvykle nasnímána na pozadí oblohy nebo vzdáleného města a bez nějakého měřítka, takže vypadá jako kolos. Ve skutečnosti je vysoká „jen“ 30 metrů, takže například do pražské Žižkovské věže by se vešla sedmkrát. Ale i tak byla až do roku 1994 nejvyšší sochou Krista na světě.
Argentina–Chile, hranice v Andách
Pohraničník z roztaveného kanonu
Poselství smíru skoro dojemně ztělesnila socha Krista Spasitele v Andách nad argentinským městem Mendoza. Ta stojí přesně na hraniční čáře mezi Argentinou a Chile. V roce 1904 ji tu společně oba národy vztyčily jako symbol usmíření a zároveň jako hraniční mezník poté, co mezi nimi proběhl spor o tuto oblast. Symbolika je o to silnější, že je prý bronzový Kristus částečně odlit i z kovu z roztavených kanonů. Má skromnější výšku než jeho jiní jihoameričtí kolegové, měří jen sedm metrů. Nadmořskou výškou je ale trumfuje, protože stojí v horách 3,8 tisíce metrů nad mořem. Dnes je hlavně turistickou atrakcí. Argentinci proto tomuto Kristovi vytvořili dokonce vlastní facebookový profil.
Uruguay, Piriápolis
Požehnání moři
Uruguay je na jihoamerické poměry malá zemička a skromné je i zpodobnění Krista, který bdí nad lázeňským městem Piriápolis. Tato socha ovšem neshlíží ani na město, ani na kopce, dívá se někam do dáli na Atlantský oceán. To není náhoda, protože pro Uruguay bylo moře vždycky životně důležité. Tahle země prosperuje (vedle chovu skotu) díky námořnímu obchodu, rybolovu a plážovým střediskům na pobřeží. Takže je čemu žehnat.
Polsko, Świebodzin
Král je o korunku větší
Když v listopadu 2010 dosedla poslední část – hlava s korunkou – na krk sochy Krista Krále v Świebodzině, přidalo to monumentu potřebný kousek, aby se stal s celkovou výškou 36 metrů novým světovým rekordmanem. Do nepsaných závodů Jižní Ameriky o největší Kristovu sochu tak nakonec vítězně vstoupilo evropské Polsko. Zdejší Kristus je z vyztuženého betonu a váží 440 tun. Nápad postavit tady sochu nápadně připomínající tu z Ria dostal místní kněz. Stavba ale vyvolala v Polsku i kritiku. Odpůrci mluví o megalomanii, kýči a komerci. K projektu totiž náleží i umělý vodopád, vyrostlo zde množství služeb pro turisty. Ať už si ale kritici o soše myslí cokoli, v katolickém Polsku o poutníky nouzi rozhodně nemá. Přívlastkem „nejvyšší“ se ovšem nemusí pyšnit dlouho. Je možná jen otázkou času, kdy si někdo v Jižní Americe umíní postavit zase o korunku většího Krista.
Peru, Yungay
Socha hlídá laviny
Podobizna Ježíše Krista nad peruánským městem Yungay se dívá přímo vstříc velehoře Huascarán, odkud v roce 1970 přišla zkáza. Zemětřesení tehdy vyvolalo obrovskou lavinu, která pod sebou pohřbila prakticky celé město a s ním také 18 tisíc obyvatel. Mezi oběťmi bylo i 14 českých horolezců. Peruánci později vystavěli město Yungay znovu. A nad ním bdí tato asi tři metry vysoká, bílá socha.
Bolívie, Cochabamba
Dozor nad hříšným městem
Železobetonový Kristus nad bolivijskou Cochabambou přebral v roce 1994 svému kolegovi z Ria nejen přídomek největší, ale inspiroval se také jeho vizáží. Autoři to od začátku nepokrytě přiznávali. Tento Kristus má výšku 34 metrů (bez podstavce). Stojí na vrcholu masivu San Pedro a u paty sochy máte opravdu pocit, že shlížíte na svět odněkud z nebes. Cochabamba je horské město v Andách a místní Kristus stojí v nadmořské výšce skoro tři tisíce metrů. Pohled do všech směrů na okolní velehory je… no zkrátka pohledem pro bohy. Na lidičky tam dole v samotném městě ale asi musí Kristus občas shlížet se shovívavým „odpusť jim, neboť nevědí, co činí“. Cochabamba je centrem kokainového průmyslu, sídlem narkomafie a ohniskem rostoucí kriminality. Až budete hledat na okolních kopečcích místo, odkud by se dala socha Krista celá dobře vyfotit, dejte pozor, aby se ze křoví nevynořili výrostci z některého z mnoha místních dětských gangů. Ti se krást přímo před Kristovýma očima nestydí. Všeobecný smír zavládne jen v neděli. To přicházejí k soše na mši svorně a pokorně všichni – gangsteři i lidumilové, Hispánci i indiáni. Ke katolicismu se v Bolívii hlásí devět z deseti lidí.
