Krýzl je fit. A na svazích je to znát

Krkonoše, Šumava, Vysočina, Krušné hory, Beskydy. Odtud většinou pocházejí přední čeští lyžaři. Kryštof Krýzl je tak trochu výjimkou. Rodák z Prahy je letos vidět, pravidelně boduje v závodech Světového poháru. V průběžném pořadí mu ve slalomu patří třicátá příčka. „A mohlo by to být ještě lepší,“ ví pětadvacetiletý lyžař.

Sezona je z vaší strany zatím povedená. Souhlasíte?

Ano, souhlasím. Po delší době mě netrápilo žádné zranění, takže jsem se mohl dobře připravit. A daří se mi celkem pravidelně bodovat, což je v tuhle chvíli asi nejdůležitější.

Právě zranění vaši kariéru v posledních letech přibrzdila. Už jste zcela fit?

Nechci to zakřiknout, ale doufám, že ano. Před dvěma roky jsem si zlomil páteř, pak jsem v ní měl šrouby, a i když jsem jezdil, nedařilo se mi uhájit pozice, jaké jsem předtím vybojoval. A pak jsem si zranil kotník.

Změnil jste i boty. Proč?

Dřív jsem měl takové agresivní a tvrdé lyžáky. Chtěl jsem zkusit něco jiného a teď mám měkčí. Lépe se v nich cítím, na svahu se mi v nich snáze reaguje na trať. Prostě mi ty měkčí víc vyhovují.

Vaší nejlepší disciplínou je slalom. Nelákají vás i rychlostní disciplíny?

Lákají, a možná se na ně v budoucnu i zaměřím, kvůli kombinacím a superkombinacím na velkých akcích. Tam je pak velká šance na nějaký úspěch. Ale teď jsem se připravoval jen na slalom, protože žádná velká akce není a pro mě je prioritou skončit ve „svěťáku“ do třicátého místa. Podřídili jsme tomu i přípravu, oproti jiným sezonám jsme nejeli v létě trénovat do Chile. Je to dost nákladné i náročné. A vypadá to, že jsme udělali dobře.