Besser: Nejsem vyslancem kultury ve vládě, ale vlády v kultuře | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Besser: Nejsem vyslancem kultury ve vládě, ale vlády v kultuře

Besser: Nejsem vyslancem kultury ve vládě, ale vlády v kultuře
ministr kultury Jiří Besser
• 
ZDROJ: Sedmička, Jiří Koťatko

ČTK

Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) se nepovažuje za reprezentanta kultury. Spíše se cítí být zástupcem vlády v kultuře. Fanoušek hudební skupiny Kabát to uvedl na stránkách svého resortu, kde hodnotí uplynulý rok ve vládní funkci. Za úspěch Besser považuje zejména zprůhlednění toků peněz na ministerstvu a v jeho podřízených příspěvkových organizacích a dalších subjektech.

Vyvolal tím ale ostrý protest kastelánů, podle nichž jeho kroky můžou ohrozit státní majetek. Ministr si totiž vymínil, že jeho úřad musí potvrdit sebemenší nákup v podřízených složkách.

Podle vyjádření ministra resort před jeho příchodem podcenil zejména otázky hospodaření, což prý dokazují i audity, které ministr nařídil krátce po svém nástupu do čela instituce před 12 měsíci. Besser prý měl tehdy za cíl vytvořit dobré podmínky pro práci v kultuře a zároveň důsledně naplňovat zřizovatelskou funkci úřadu. „Po roce nemám důvod na předchozích dvou bodech měnit ani písmeno. Jen přidávám třetí, který je neméně podstatný: Jsem zástupce české vlády v kultuře, nikoliv kultury v české vládě,“ uvedl Besser, který tak před kritiky hájí svůj takzvaný manažerský přístup.

Ten si podle Bessera vyžádaly především vládní rozpočtové škrty, ke kterým se kabinet Petra Nečase zavázal v rámci vládního programového prohlášení. „Ke konci dubna letošního roku bylo zrušeno celkem 27 systemizovaných míst, což představuje roční úsporu asi 10,5 milionu korun. Všem příspěvkovým organizacím byl také zkrácen limit mzdových nákladů. Včetně pojistného a přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb došlo ke snížení celkových personálních nákladů o 226 milionů korun,“ stojí v bilanci ministra.

Besser bude navrhovat půl miliardy na filmové pobídky v příštím roce

Za úspěšné Besser považuje například také řešení nehospodárného vedení Národního technického muzea, čerpání peněz z evropských fondů, nastartování filmových pobídek, uklidnění napjaté situace v České filharmonii nebo také výběr nového ředitele do čela Národní knihovny, což podle Bessera „přineslo úspory ve výši desítek až stovek milionů korun“.

Od svého zvolení si ale řada jeho kroků vysloužila vlnu kritiky. Například schválení demolice domu na Václavském náměstí, zrušení Státní opery Praha v její dosavadní podobě, postoj ministra v kauzách o zachování nákladového nádraží Žižkov, jež má ustoupit plánům developerů, nebo nečinnost ministra v chystaném navýšení DPH u knih a tiskovin.

Jednu z posledních kritik si Besser vyslechl i v případě schváleného metodického pokynu, ze kterého příspěvkovým organizacím, kam patří státní hrady a zámky, Národní galerie (NG), Národní památkový ústav, Moravská galerie v Brně a řada dalších institucí, vyplývá povinnost žádat resortní úředníky o svolení před uzavřením jakýchkoliv kupních smluv a transakcí. „To není systémová změna, ale jen známka nedůvěry, nebo neznalosti prostředí příspěvkových organizací,“ řekl před časem ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.

Besserova zpráva pak neopomíjí ani kritizovaný výběr nového vedení Národní galerie (NG), v jejímž čele nakonec usedl Vladimír Rösel - dosud první ředitel NG bez kunsthistorického nebo uměleckého vzdělání. Část výtvarníků i kunsthistoriků hovořila o tragédii pro uměleckou obec. Rösel tak musí během následujících zhruba deseti měsíců přesvědčit ministra, odbornou i laickou veřejnost o svých kvalitách. Rozpaky odborné veřejnosti vzbudil i výběr nového ředitele Národní knihovny, kterým se stal Tomáš Böhm, bývalý šéf vydavatelství Ringier. Naopak výběr Davida Marečka do čela České filharmonie byl hodnocen kladně.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!