Danny John-Jules, v Česku známý jako Kocour z kultovního seriálu Červený trpaslík, zavítal do Prahy. Přijel se setkat a popovídat si s fanoušky seriálu na právě probíhající Comic-Con Prague 2020. Vedle toho si však také vystřelil z aktuální kauzy jeho britské „kolegyně“ a prozradil něco málo z blížící se nové, třinácté série Červeného trpaslíka.
Pokolikáté jste navštívil Prahu?
V Praze jsem potřetí a opět si to užívám. Poprvé to bylo v roce 2001 při natáčení filmu Blade 2, už tehdy to byla jízda.
Na Twitteru jste sdílel video z Karlova mostu, kde jste podle popisku údajně hledal Katie Hopkinsovou (kontroverzní britská sloupkařka a mediální osobnost, pozn. aut.).
Byl jsem si to tam ale hlavně užít. Dokonce jsem si na tom krásném mostě i zazpíval.
I’m in Prague and I can’t find Katie Hopkins anywhere!! ?ﾟﾏﾾ♂️ pic.twitter.com/GBw8BsRUME
— Danny John-Jules?ﾟﾇﾲ (@DannyJohnJules) February 7, 2020
To jste takový showman, že jste přijel s kapelou?
Ne, ale byli tam šikovní jazzmani, kteří mě vzali mezi sebe!
Vraťme se k té Katie Hopkinsové…
Je to trochu metahumor. Ale ona, stejně jako já, byla pozvána do Prahy. Oba jsme dorazili, jenže já přijel šířit lásku, ona sem přijela šířit nenávist. (John-Jules naráží na fakt, že youtuber Josh Pieters ji napálil a pozval do Prahy, aby převzala falešné ocenění nazvané Campaign to Unify the Nation Trophy – CUNT – za své kritické, vulgární, mnohdy až rasistické postoje. Při přebírání pronesla proslov s řadou urážek vůči jiným rasám a minoritám, pozn. aut.).
To jste jí také chtěl předat nějakou cenu?
Ježíši jen to ne! Spíše bych jí dal přečíst jakoukoliv stránku z mé knihy. Třeba by jí došlo, že šířením nenávisti ničeho nedocílí.
Jak vnímáte současné prostředí politické korektnosti, která dopadá i na uměleckou tvorbu?
Problém s politickou korektností je ten, že je zcela zneužívána. Jděte a poslechněte si třeba projev zmíněné Katie Hopkinsové. Pokud by existovala reálná politická korektnost, tak by nemohla říkat, co říká! Korektní by bylo, kdyby se kdokoliv, kdo ji poslouchá, postavil, a oponoval jí, nebo se jí rovnou vysmál. Ona sama používá politickou korektnost k tomu, aby se vymlouvala, že „nemůže svobodně mluvit“. A tím mluvením myslí to, co je sprosté šíření nenávisti.
Ve výsledku bych tedy řekl, že bychom měli řešit spíše politickou korektnost v reálném životě a až pak v druhém sledu řešit tu v umělecké tvorbě. Umění napodobuje život – než začnete napravovat umění, musíte proto napřed napravit realitu. V našem průmyslu je však stále dost lidí, kteří mají „zlé srdce“. A ti netvoří umění.
Myslíte, že by některé ze starších epizod Červeného trpaslíka nyní prošly přes síto korektnosti?
Nebyly korektní ani tehdy! Nic bychom nezměnili, ani tehdy, ani teď. Proč dělat dílo sterilní? Nikdy! Červený trpaslík měl vždy svá vlastní pravidla v tomto ohledu. Byla to show, kterou vlastně nikdo nechtěl. A podívejte se, kam jsme to dopracovali!
Co si myslíte o současné sci-fi produkci?
Pro mě je důležitá ta část slova obsahující vědu. Je to vždy o tom, co se zrovna teď děje. Nikdo vám neřekne: „Hele, chtěl bych koupit nějaký ten starý sci-fi automobil!“. Chtějí to nejnovější, a to je na sci-fi fajn. Že věda žánr konstantně posouvá. Lidé, kteří tvoří sci-fi, tak do svých děl promítají stále něco nového, ale neuvědomují si, že někdy je lepší tam dát i něco staršího.
Co jste myslel tím „dát tam i něco staršího“?
Vezměte si, pokud je všude kolem tolik nové sci-fi tvorby, jak to, že je tu stále poptávka po Červeném trpaslíkovi?
No to je ale po nových dílech.
Ale hlavně po tom jejich rázu! Vždyť na trhu není žádný jiný pořádný sci-fi sitcom než právě Červený trpaslík. A dokud nikdo nenapíše nebo nevymyslí něco podobného, lidé se na nás dál budou dívat.
Sledujete nějaké sci-fi?
Moc na to nemám čas. Sotva zvládám koukat na to, kde hraji!
Když jsme u Červeného trpaslíka. V produkci je nyní nová série. Smíte prozradit něco z jejího děje?
Kocour, Lister, Rimmer a Kryton konečně potkají kočičí lid.
