České století se po televizním seriálu dočkalo i komiksu

České století

České století Zdroj: archiv

České století
2
Fotogalerie

Devět zásadních událostí československé a české historie se po televizním zpracování dočkalo i komiksové podoby a výstavy v Paláci Lucerna.

Po seriálu České století oceňovaném diváky i kritiky se každý z devíti hlavních historických milníků dočkal i samostatného komiksu. Nejen samotné knihy, ale i detaily z jejich vývoje a vzniku od zítřka do 18. dubna mapuje výstava v Paláci Lucerna. Tím se zároveň celý projekt Českého století čtyři roky po odvysílání prvního dílu na veřejnoprávní televizi uzavírá.

Komiksy chtějí autoři seriálu a kreslených knih oslovit ještě další potenciální zájemce o slavné i neblahé události z historie. A to od vzniku Československa v roce 1918 přes mnichovskou zradu, nástup komunistů, dění kolem Charty 77, sametovou revoluci až po rozdělení federace před čtyřiadvaceti lety.

„Zdálo se nám, že televizním uvedením se potenciál látky nevyčerpal. Že může říct ještě něco jiného lidem, kteří se na televizi nedívají,“ říká autor scénáře seriálu Pavel Kosatík k důvodům vzniku komiksů a výstavy.

Výsledkem je devět knih, každá od jiného autora, kterými jsou Ticho 762, Vojtěch Mašek, Marek Rubec, Vojta Šeda, Dan Černý, Karel Jerie, Jiří Husák, Štěpánka Jislová a Karel Osoha. Úplnou volnost při zpracování dané události ale podle Kosatíka neměli, stejně jako ji neměl při práci na seriálu on sám.

„Na začátku jsme se vždycky bavili o tom, že historii se slouží a nepoužívá se pro ilustraci vlastních názorů. Naším žánrem je tragédie, a ne třeba fraška. Příběhy hrajeme jako osudem daná dramata,“ podotkl.

Video placeholde
Oficiální spot k výstavě České století v komiksu v Paláci Lucerna • Palác Lucerna

Samotná výstava nenabízí jen hotové knihy, ale snaží se představit všechny fáze tvorby. K vidění jsou tak skici, kresby tuší i digitální koloring. Prostor kromě nich zaplňují i velkoformátové tisky na sklech galerie, čtecí koutek, tematická desková hra Dana Černého a dvojrozměrné postavy Marka Rubce v životní velikosti.

Popasovat se s historickým odkazem i televizním zpracováním nebylo podle kreslířů jednoduché.

„Bylo to stejně tak zajímavé jako úmorné komiksové cvičení. S komiksem je oproti seriálu ten problém, že je definitivně statický,“ říká Štěpánka Jislová, která zpracovala rok 1938 a mnichovskou krizi. „Snažila jsem se proto dialogům najít nějakou metaforu, přes kterou by vizuálně vypadaly zajímavě,“ dodala.