Debutové album nabízí exkurzi do říší improvizované hudby. Oba nástroje tedy hrají mimo obvyklé mantinely, mimo běžná chápání pojmů jako rytmus nebo melodie. Deska by zřejmě nevznikla bez obligátních krabiček – efektů, které umožňují vrstvení zvukových stop. Prostor dostaly i neobvyklé herní techniky, jimiž lze z nástrojů „vylovit“ rozmanité zvuky včetně těch, které obvykle bývají ve studiu pronásledovány, tedy dozvuků, ruchů a šumů.
Obdobně koncipované nahrávky často působí rozpačitě, jako experiment pro experiment. DoMa Ensemble však mají nepopiratelné kouzlo: i rozvolněným kompozicím, se strukturou a horizontem tak mlhavými, jaké mají současné vládní reformy, dokáží vdechnout tvar a duši.
I přes vzdušnost a volnost skladby působí tak sevřeně, jako by ani křivky nástrojů jinak probíhat nemohly. A je jedno, zda motivy jsou lidové, zakořeněné v jazzu, anebo v kouzlu okamžitého tvoření, zda proud zvuku rezonuje v komorních tóninách, anebo jej právě vytváří syrový kontrast kaskády tónu saxofonu a zuřivých úderů smyčce do strun. Album je vkusným připomenutím dvou velkých talentů a pro pražské vydavatelství Polí pět, zaměřující se především na domácí alternativní produkci, pak pozvánkou do světa „větších“ značek.
Autor je spolupracovníkem redakce
