Hvížďala: I seriózní média přebírají filozofii soukromých televizí

Karel Hvížďala

Karel Hvížďala

Novinář a spisovatel Karel Hvížďala patří k nepřehlédnutelným postavám české žurnalistiky nejen posledních dvou dekád. Pravidelnou redakční práci sice opustil už před více než deseti lety, jeho názory a postřehy je možné číst v novinách či na internetu i nadále. V posledních letech Hvížďala, který 16. srpna oslaví sedmdesátiny, s neskrývanou nelibostí sleduje vývoj na české mediální scéně, jež podle něj nevychází ve srovnání se zahraničím nejlépe.

„Médiím chybí snaha vytvářet hodnoty a nezdá se, že to v budoucnosti bude lepší,“ řekl nedávno v rozhovoru pro slovenskou Pravdu. Novinář, který během života prošel Mladým světem, Mladou frontou Dnes nebo časopisem Týden, také už před lety kritizoval skutečnost, že pro vydavatele hraje stále větší roli ekonomická stránka. „Naše média, která se tváří jako seriózní, přebírají filozofii soukromých televizí. Vidí noviny hlavně jako nosič inzerce,“ poznamenal k tomu.

Karlu Hvížďalovi ale vadí i postupující vyprazdňování české politiky, kterému současné fungování médií podle jeho slov nahrává. „Naše média nenutí politiky zaujímat postoje k důležitým tématům, jdou po líbivých a lehce prodejných kauzách, nevyžadují po politicích, aby vysvětlovali, co pro lidi chtějí udělat,“ prohlásil již před sedmi lety. A poněkud smutně konstatoval, že „nejdříve se musejí vyprázdnit média a pak teprve politika“.

Jak je zřejmé, své názory si Hvížďala nenechává pro sebe, publikuje v tradičních i elektronických médiích, jeho hlas je slyšet také v rozhlase. Své texty - zejména o médiích - pak Hvížďala několikrát vydal také souborně. V roce 2003 tak vyšla kniha Moc a nemoc médií, o dva roky později přibyl svazek Jak myslet média a před třemi lety pak titul Restaurování slov, ve kterém se zabývá nejen světem médií, ale obecněji také stavem současné společnosti.

Soubory novinářských prací ale nejsou jedinými Hvížďalovými příspěvky do regálů knihoven. Od 80. let se věnuje knižním rozhovorům, zpočátku vydávaným v exilu. Po Českých rozhovorech ve světě (1981) to byl Dálkový výslech s Václavem Havlem (1986), Soukromá vzpoura s Pavem Landovským (1988) či kniha Myslet zeleň světa s filozofem Václavem Bělohradským (1989). Po pádu komunistického režimu přibyly rozhovory s Václavem Klausem, Karolem Sidonem či Karlem Schwarzenbergem.

Hvížďala prošel řadou médií, mimo jiné stál u zrodu časopisu Týden

Po svém návratu z německého exilu, kam odešel v roce 1978 a kde spolupracoval například s Rádiem Svobodná Evropa, zanechal Karel Hvížďala výraznou stopu i ve fungování českých médií. Začátkem 90. let totiž patřil ke klíčovým postavám privatizace svazáckého deníku Mladá fronta, kde působil i jako šéfreportér. V polovině 90. let pak stál u zrodu časopisu Týden, který pět let vedl, než se v roce 1999 nepohodl s vydavatelem, společností Ringier. Od té doby je na volné noze.

Karel Hvížďala se narodil 16. srpna 1941 v Praze. Vystudoval Strojní fakultu Českého vysokého učení technického, v 60. letech absolvoval také kurs politologie v Moskvě. Žurnalistice se věnuje celý profesní život, začínal jako redaktor týdeníku Mladý svět, kde se roku 1968 stal vedoucím vnitropolitické rubriky. Po nuceném odchodu z časopisu pracoval do roku 1977 jako redaktor v nakladatelství Albatros. Rok poté emigroval do Německa, kde žil do roku 1990.