Králové melancholie Tenhi zvou do krásného Finska | E15.cz

Králové melancholie Tenhi zvou do krásného Finska

Tenhi
Tenhi
• 
ZDROJ: Prophecy productions

Aleš Borovan

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Letošní rok představuje pro žánr neofolk jeden z vrcholů dosavadní historie. Po říjnové skvělé desce dánských Of The Wand And The Moon, která se fascinujícím způsobem napojila z popových vod, se po sedmiletém mlčení (nepočítáme-li kompilaci Folk Aesthetic z roku 2007) ozývají i finští mlčenliví tesklivci Tenhi. Novinka Saivo, která stoprocentně naplňuje klišé o introvertních a zamyšlených Seveřanech, je čarokrásnou pozvánkou do finské krajiny jezer a nekonečných lesů.

Aniž by kapela sáhla po stokrát provařených folklorních variacích, jež zhusta využívá například Värttinä nebo Hedningarna, podařilo se jí de facto pouze klasicistními postupy a aranžemi vystihnout ducha a melancholickou náladu mrazivého a opuštěného Severu.

Již způsob nahrávání Saivobyl výjimečný. Kapela se v podstatě na čtyři roky uzavřela do svépomocí vybudovaného Utu Studia, stylově umístěného na břehu zádumčivého jezera, a trpělivě skládala tón po tónu jako puzzle do konečného tvaru. Každá skladba vznikala hned v několika různých aranžích a krůček po krůčku opracovávána tak, aby zapadla do celkového obrazu nahrávky.

Takový způsob práce je třeba v dnešní uspěchané a klipovité době ocenit, na druhé straně je dost mučivý pro fanoušky – například již v dubnu 2009 kapela vítězoslavně oznámila, že se jí podařilo nahrát basové party! Výsledek však stojí bezesporu za to.

Dominantními nástroji stále zůstávají kytara a piano, které jako břečťan obepínají houslové, klávesové, cellové či flétnové linky. Oproti předchozím nahrávkám ubylo opulentních aranží (možná důsledek odchodu zakládajícího člena skupiny Ilkky Salminena), minimalistické, avšak stále zpěvné Saivo pečlivěji než kdy předtím zkoumá světy, jež si každý člověk nosí „pod víčky“. Ostatně slovo Saivo je sámijský výraz pro království mrtvých, ve kterém podle pověstí zemřelí pokračují ve vezdejším životě.

To však neznamená, že by Finové neuměli zahrát na veselejší notu. Dokazuje to relativně rozverná skladba Pojan Kiiski. Jenomže v hlubokých finských lesích se po setmění potulují spíše osamělé bludičky než rozjuchané víly Amálky. Zaplaťpánbu za to – archaická a melancholická krása Saivo je jednou z mála letošních nahrávek, které bezesporu obstojí ve zkoušce věků.

Tenhi: Saivo

Vydavatel: Prophecy Productions, 2011
Hodnocení: 90 %

Autor: Aleš Borovan

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video