Kupka se vrátil domů. Ale jen na chvíli

Z výstavy Františka Kupky

Z výstavy Františka Kupky Zdroj: CTK

Národní galerie snad nemohla lépe otevřít zrestaurovaný prostor Salmovského paláce než výstavou jednoho z největších českých malířů všech dob. Expozice František Kupka: Cesta k Amorfě se svou koncepcí a pečlivým výběrem exponátů přibližuje programům galerií světového měřítka. Díky několika zápůjčkám ze světových galerií se k nám, i když jen na krátkou dobu, dostává Kupka v uceleném a ambiciózně sestaveném projektu, jenž bude mít v budoucnu odezvy i v zahraničí.

Název výstavy Cesta k Amorfě jasně vystihuje hlavní záměr autorů projektu Markéty Theinhardt a Pierra Brullé. Na základě spolupráce s Medou Mládkovou a například The Museum of Modern Art v NewYorku a Centre Georges Pompidou v Paříži vznikl promyšlený koncept, jenž je postaven na uvažování samotného umělce. A to v tom smyslu, že byla vybrána ta díla, kterých si Kupka v tehdejší době nejvíce cenil a sám se jimi prezentoval na jednotlivých pařížských salonech v letech od 1899-1913.

Trochu nadsazeně můžeme říci, že si tuto výstavu posmrtně po obsahové stránce připravil sám František Kupka. Expozici otevírá akvizice ze sbírky Musea Kampa, která seskupuje kolekci 40 maleb, pastelů, kreseb, osobní dokumentace či korespondence, a navádí tak diváka na cestu k abstrakci – k Amorfě (na obrázku). První zastavení připomíná období, kdy Kupka hledal pevný bod, od kterého by se mohl odrazit a jako nadaný solitér nezasažen různými směry tehdejší doby – symbolismus, fauvismus, kubismus – mohl vytrvale směřovat k cíli svého hledání. Ten představuje v dálce první čistě abstraktní obraz vůbec Amorfa.

Směřování k Amorfě

Kupka dochází k abstraktnímu zpracování prostřednictvím reálných modelů. Od figury přechází k čistým vertikálám a plánům podle barev, což nemělo tehdy obdoby. Kubisté směřovali k rozkladu obrazu na jednotlivé prvky, Kupka na druhé straně rozpohyboval figurální náměty a posunul je do formálních hříček čisté a odvážné abstrakce. Museum of Modern Art v New Yorku vlastní 29 skic geneze k Amorfě, sedm z nich bylo zapůjčeno a perfektně doplňují cestu malířova rukopisu k abstraktnímu rozměru. Zajímavostí je, že si skici nejsou moc kompozičně podobné, spojuje je ale stejné barevné zpracování. Na těchto kvaších je poznat předobraz dalších abstraktních témat, ke kterým Kupka směřoval po Amorfě.

Skandálním mezníkem se stal rok 1912, kdy na Podzimním salonu vystavil monumentální Amorfu hned vedle kubistů. Tento rok bývá také uváděn jako rok zrodu abstraktního malířství a stoleté výročí této události i výstava připomíná. Je smutné, že tento odkaz a dílo významného českého umělce je součástí mnoha světových sbírek a do Čech se vrací jen na vyžádání.

***
František Kupka: Cesta k Amorfě Národní galerie – Salmovský palác Výstava trvá do 3. března 2013 Hodnocení: 90 %