Maryša jako sexuálně frustrovaná zelená vdova

Klasika v novém kabátu. Jiří Kolečko přivedl Maryšu (Jana Stryková) do moderní doby a dobrovolně ji vdal za bezohledného podnikatele (Ondřej Pavelka)

Klasika v novém kabátu. Jiří Kolečko přivedl Maryšu (Jana Stryková) do moderní doby a dobrovolně ji vdal za bezohledného podnikatele (Ondřej Pavelka) Zdroj: a-studio rubin

Divák sedí ve tmě sklepního pražského divadla A-Studio Rubín a náhle se ozve hrdelní zpěv moravské lidové v podání Jany Strykové. Krásný a silný zpěv, až bubínky v uších praskají. Začíná představení Kauza Maryša, třetí díl cyklu nahlížejícího současnýma očima a dobou na kulturní archetypy fatálních žen-vražedkyň.

Po Salome, jež si vymohla hlavu milence, který ji odmítl, a po Médeie, která se pomstí svému muži za to, že ji opustil, vraždou jejich dětí a jeho milenky, si dramatik Petr Kolečko vybral nejvýraznější ženskou osobnost české dramatiky – Maryšu.

Ač na začátku – ve shodě s dílem jejích původních tvůrců bratří Mrštíků – prodána vdovci Vávrovi (Ondřej Pavelka), je téma hry zcela jinde, než kam je cílili Mrštíkové.

Příběh se odehrává dnes. Vávra žije v Praze a Maryša se za něj vdá cíleně a ráda, neboť se z vesnice dostává do světa boháčů a pohodlného života. Stává se „zelenou vdovou“, jak se říká nudícím se a sexuálně frustrovaným manželkám bohatých a úspěšných starších mužů. Maryšin milenec Francek (Lukáš Příkazký) je stejně podnikatelskou dobou poznamenaný floutek, který se z vesnického burana vypracuje na úspěšného programátora prodávajícího okopírované programy. Sex je pro něj jen povyražením v životě duchovní a intelektuální prázdnoty, jehož smysl je jedno a jediné: poživačnost a ovládání druhých.

Tento názor a postoj analyzuje Kolečko ve všech svých dramatických „kauzách“. V této se však dostává nejdál. V tomto světě neexistuje svědomí, shořela kultura, vytratily se duchovní rozměry a principy života. Jsme tu jen proto, abychom utrhli co nejvíc plodů přírody a civilizace, které jsou kolem nás.

Režisérovi a v této inscenaci i scénografovi Danielu Špinarovi se podařilo vytvořit kompaktní inscenaci, z níž nic nevyčuhuje a jež směřuje od groteskního začátku přes jízlivou trapnost situací k výsměšnému konci. Herci se do maximální možné míry stylizují do poživačně prázdných panáků a paniček. Svět, ve kterém se pohybují, nemá daleko k virtuální realitě počítačových her či komiksů. Podstatné jsou přehnané, srandovní obrázky, textové hlášky a bizarnost situací i jednání.

Všichni zúčastnění se s gustem a pochopením pro Kolečkův a Špinarův pokřivený svět lidských kreatur této hry účastní a přesně je rozehrávají. Nelze se však zbavit dojmu, že tentokrát je to málo. Kolečko se nedostává dál než k parodii a výsměchu, Špinar se baví fraškovitostí hry a divadla a hercům nezbývá než se pitvořit. Je to divácky zábavné, ale pro divadlo málo. Postavy a situace Kauzy Maryša se hodí spíše do televizních skečů a nekonečných sitcomů, divadlo však vyžaduje více interpretačních a výkladových vrstev. Ty tentokrát – na rozdíl od předchozích Kolečkových kauz – scházejí.

Mrštíkové/ Kolečko/Špinar: Kauza Maryša

A–Studio Rubín

Režie: Daniel Špinar
Hrají: Jana Stryková, Ondřej Pavelka, Zuzana Stavná, Alena Štréblová, Lukáš Příkazký
Světová premiéra: 14. prosince
Hodnocení: 60 %

Autor je redaktorem Divadelních novin