Americký spisovatel oceněný i v Česku Cenou Vize 97 Timothy Snyder píše stručně a jasně, jak rychle může společnost přejít od demokracie k tyranii.
O smyslu demokracie se vedou diskuze už od antického Řecka, kdy Aristoteles varoval, že příliš velké společenské rozdíly přinášejí nestabilitu, a Platon dokazoval, že demagogové se domáhají tyranské moci zneužíváním svobody slova. Americký filozof Timothy Snyder i na základě odkazu těchto dvou myslitelů přichází s útlou, ale zásadní knihou Tyranie: 20 lekcí z 20. století, jejíž některé pasáže by se měly tesat do kamene.
Dvě desítky rad znějí na první pohled banálně. Jsou mezi nimi doporučení, jako nepodřizuj se předem, věř v pravdu, varuj se státu jedné strany, přemýšlej o tom, co říkáš, miluj svoji vlast, chraň si soukromí, střez se samozvaných milic, pozor na nebezpečná slova či pamatuj na etiku.
Za otřepanými názvy kapitol ale stojí brilantní analýza, co nedodržování podobných pravidel znamená. Vždyť i po nástupu Hitlera k moci ve třicátých letech se část židovské inteligence domnívala, že nový kancléř nikdy nesplní své plány na zúčtování s Židy, zatímco další nemalá část německé společnosti se prostě bez protestu podřídila novým pořádkům a hleděla na to, jak jejich židovští spoluobčané postupně mizejí.
Obdobně tomu bylo i v Československu – o kterém se Snyder zmiňuje velmi často včetně odkazů na Václava Havla či Milana Kunderu – kdy většina lidí po roce 1946 přihlížela nástupu komunistů, věznění oponentů a prvním justičním vraždám. Kniha potvrzuje jednu zásadní věc – že na rozdíl od násilných revolucí typu té francouzské v roce 1789, kdy se jedna utlačovaná strana násilím snažila převzít moc dobytím Bastily, tyranie a totalitní systémy 20. století ukazují, že všichni budoucí evropští diktátoři byli původně legálně zvoleni v demokratických volbách. A teprve poté, co zjistili, co jim nově nabytá moc umožňuje, se jali toho využívat.
Ano, Snyder jako Američan vychází z více než dvousetletých zkušeností, kdy se u vládního vesla střídá strana zvítězící ve volbách s tou poraženou, což v USA funguje od konce 18. století. Spojené státy si dokázaly vybudovat a udržovat systém „brzd a protivah“ a ochrany základních státních institucí, ačkoli se to zrovna nyní mnoha lidem po nástupu Donalda Trumpa moc nezdá.
Ostatně sám autor je vůči Trumpovi velmi kritický. Viděno středoevropskýma očima je to ale nadlidský výkon, neboť Čechům po roce 1989 snaha o dodržování demokratických principů vydržela jen čtvrtstoletí a mezi voliči je řada těch, kteří by nynější zřízení bez okolků změnili. Moc voličů v Česku si ale Snyderovu knihu před nadcházejícími volbami, které mohou poprvé od sametové revoluce dát dohromady vládu komunistického prominenta Andreje Babiše a kovaných následovníků předlistopadové komunistické strany, stejně asi nepřečte. Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení, říká Snyder. Ale jak velká část tuzemské společnosti o toto poučení stojí?
| Vydal: Nakladatelství Paseka/ Prostor Hodnocení: 90 % |
