Od honu na rockové kapely uplynulo třicet let

Pražský výběr

Pražský výběr Zdroj: Viktor Stoilov / supraphon, repro E15

Dvanácté číslo komunistického týdeníku Tribuna, které vyšlo v březnu roku 1983, se neblaze zapsalo do československé historie. Obsahovalo totiž článek Nová vlna se starým obsahem, který tvrdým až hysterickým způsobem napadl tehdejší neoficiální hudební scénu. Článek tak stál na počátku další vlny zákazů a represí proti rockovým, punkovým a jiným kapelám v čele s Pražským výběrem či Jasnou Pákou, kterou některé z nich nepřežily.

Kulaté výročí si v následujících dnech a týdnech mnozí z nich připomenou. V sobotu a v neděli se ve Strážnici uskuteční hudební festival nazvaný 30 let nové vlny se starým obsahem za účasti skupin Hudba Praha, Máma Bubo, Garage, Už jsme doma či Mikoláš Chadima Band, v úterý se uskuteční obdobný koncert v pražském Paláci Akropolis.

„Když to trochu zdramatizuji, článek byl jako vyhlášení války. Měl ukázat pořadatelům i kapelám, že (komunistická) strana bdí,“ řekl deníku E15 hudební publicista spojený i s pražským Pop museem Radek Diestler. Podle Diestlera se ale nedá říci, že by kampaň proti nové vlně českou neoficiální rockovou scénu nějak rozložila.

„Ona spíš přeskupila síly. Několik důležitých kapel první fáze nové vlny se sice rozpadlo, změnilo název nebo zrovna měnilo obsazení. Omezily se možnosti k hraní. Takový stav trval ale jen krátce, po prvotním šoku se v Praze a v některých mimopražských centrech objevila mladá pořadatelská krev, která se nebála riskovat,“ dodal. Roli také sehrálo to, že proti článku se zvedla kritika i z řad tehdejších vážených a režimem tolerovaných hudebních publicistů.

Zaznělo v článku
Cožpak je možné, aby pod hlavičkou kulturních pořadů, či dokonce koncertů, byl šířen nevkus, propagován alkoholismus a drogy, vulgarizovány vztahy mezi chlapci a děvčaty? Je snad normální, aby hudebníci a zpěváci vystupovali na jevišti v dámských punčocháčích (které byly jejich hlavním oděvem), aby se svlékali do půl těla, měli pomalované tváře různými barevnými pruhy, ovazovali se řetězy se zámky apod.
S oblečením si v ničem nezadává úroveň hudby a textů. Jednotvárné, opakující se melodie (pokud se tak dá mnohadecibelový zvuk vůbec nazvat) doprovázející texty, za jejichž autory by bylo možné považovat spíše chovance psychiatrických léčeben než lidi, kteří se vydávají za „umělce“.
Texty … vypadající jako výplod chorého mozku jsou ve skutečnosti výrazem nihilismu a cynismu, hluboké nekulturnosti a ideologických přístupů, které jsou socialistické společnosti cizí.
Každý, kdo vystupuje, musí být po všech stránkách – politicky, mravně, eticky, svou inteligencí i chováním – této důvěry také hoden.

Článek se v Tribuně neobjevil náhodou, o čemž svědčí i to, že byl podepsán pseudonymem Jan Krýzl. Jako autor bývá podle Diestlera i některých dalších nejčastěji uváděn tehdejší zástupce šéfredaktora Tribuny a nynější redaktor komunistických Haló novin Jaroslav Kojzar nebo trio Kojzar, redaktor Tribuny Jiří Janouškovec a její šéfredaktor Karel Horák.

Jednou z nejvíce stižených kapel byl Pražský výběr, na který se komunistická kritika snášela již před článkem v Tribuně. Již v lednu 1983 komunistická policie zasáhla na koncertě Pražského výběru v Hradci Králové, fanoušky při odchodu zmlátila a členové kapely byli vyslýcháni Státní bezpečností.

„Evidentně se nad námi stahovala smyčka. Vyvrcholilo to koncertem v Hradci Králové, po kterém ihned následoval vyhazov a okamžitý zákaz činnost, takže to bylo s pořádným bouchnutím. Následovala Tribuna a docela tvrdý zákaz na čtyři pět let, ale ten byl stoprocentní,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 zakladatel a jeden z lídrů Pražského výběru Michael Kocáb.

Michal Ambrož: Zákaz se dal obejít jen přejmenováním kapely

Pražské rockové skupině Jasná páka se dostalo pozornosti autorů článku v Tribuně jen dva roky po vzniku kapely.

Michal AmbrožMichal Ambrož|ctk

* E15: Co zveřejnění článku pro tehdejší Jasnou Páku znamenalo?

Zveřejnění takového článku, jako byl Nová vlna se starým obsahem v tehdejším ideologickém týdeníku Tribuna, znamenalo téměř okamžitý stop pro kapelu a nemožnost dále legálně vystupovat. Náš tehdejší zřizovatel – dnešními slovy právnická osoba, která za nás před úřady ručila – Kulturní dům v Praze 6 nás po krátké peripetii přestal zřizovat a tím jsme ztratili možnost vystupovat. Navíc po takovém článku se jen stěží našel pořadatel, který by si dovolil uspořádat koncert kapele tímto způsobem ostrakizované. Nehledě na to, že i kdyby si to dovolil, musel mít povolení nějakého místního národního výboru, obdoby dnešního městského či obecního úřadu, který by mu to opět na základě tohoto článku nepovolil. Takže to byl uzavřený kruh, který se dal obejít pouze přejmenováním kapely a nalezením nového zřizovatele. Tak se Jasná Páka proměnila na Hudbu Praha.

* E15: Podařilo se vypátrat, případně je vám známo, kdo byl skutečným autorem onoho článku?

Přiznám se, že jsem po tom nepátral. Pouze ke mě dorazily zvěsti, že to mělo být krycí jméno skupiny ideologů patrně z prostředí státní bezpečnosti (StB).

* E15: Připomene si Jasná Páka toto nechvalně známé výročí, a pokud ano, jak?

Ano, Jasná Páka si připomene toto výročí sérií koncertů pod názvem Stará vlna s novým obsahem, která začne 29. března v Jablonci nad Nisou. Pokračovat bude 19. dubna v Brně, 20. dubna v Pardubicích, 21. dubna ve Žďárkách u Hronova a skončí 21. dubna v Praze v Paláci Akropolis.