Pavla Tomicová září v politické a společenské satiře Koule
Bylo to šťastné rozhodnutí. Text by se jistě dal nechat v podobě, v jaké jej Drábek napsal pro rozhlas, ale pak by se jednalo spíše o uzavřenou hereckou exhibici dvou hlavních představitelů. To však Drábkovi nestačilo. V inscenaci tak ožívá spousta dalších postav minulosti i současnosti, ať už přímo, či spíše typově. Na úplném konci jednu píseň dokonce zapěje ikona české normalizační pop-music Petr Kotvald. Skutečný.
Pro Drábka jsou všechny postavy z doby normalizace, jež ve hře vystupují, spíše symboly zneužití státní mašinerií (již představují především loutky Štrougala a Husáka) než terči bezuzdného výsměchu. Nesmiřitelný je naopak k dnešní době. A to jak skrze trapného Moderátora, jenž je nyní členem Klubu seniorů, plete se a otázky různě komolí, tak oběma dodanými postavami ze současnosti.
Kreace Kamily Sedlárové jakožto Sáry Tlachecí zpovídající koulařku Milenu je nezapomenutelnou jevištní fraškou vysmívající se mediálnímu bulváru se vší jeho zajíčkovsko-potkaní falší a úskočností.
Inscenaci však vévodí Pavla Tomicová jako atletická královna Milena. Zatímco v první půli je zpupnou legendou a funkcionářkou, členkou Rady ČT, v druhé se stává ovládanou loutkou a divák s ní ke konci nutně musí soucítit. Nezvládla životní situace, do nichž ji okolí vmanipulovalo, nemá reflexi sebe samé a nakonec zůstává opuštěná. A zneužívají ji další politici a ikony současné doby.
Režisér David Drábek použil formu pokleslého televizního kabaretu, v němž jsou dialogy střídány výstupy zpěváků a různými miniscénkami ilustrujícími děj, kamera se může otáčet i do publika a postavy na jevišti se mohou proměňovat v různé figury. Zatímco první část je bezuzdným kabaretem s vůdčí Pavlou Tomicovou, druhá se stává čím dál víc smutnou, krutou a bolestnou reflexí dnešní doby.
Důležitá a přesná je i dramatikova práce s jazykem, který je různými zdrobnělinami, zkomoleninami či jinými jazykovými pitoresknostmi dokladem zdětinštělé slaboduchosti doby.
Koule je tak jedním z nejaktuálnějších a nejlepších dramat z naší současnosti, jaká se na českých jevištích v poslední době ukázala.
Autor je redaktorem Divadelních novin
