Právě rok 1980 je pro australskou hudební legendu klíčový – zemřel její původní zpěvák Bon Scott, krátce poté vydali AC/DC album Back in Black, které je dodnes druhou nejprodávanější deskou všech dob (celosvětově se ho prodalo 49 milionů kopií). AC/DC byli na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let na absolutním vrcholu. A snímek Let There Be Rock, který přináší pařížský koncert z prosince 1979, tuto skutečnost dokonale zachycuje.
Formálně jde o klasický koncertní film, které byly v sedmdesátých a osmdesátých letech populární (viz zeppelinovský snímek z roku 1976 The Song Remains the Same). Otevírá jej příjezd kapely, stavba pódia, nutností je poukázání na složitost a monstróznost zvukové i osvětlovací aparatury. Pak už nastává příchod fanoušků a samotný koncert.
A zde vybuchuje bomba, jíž je extatický projev kytaristy Anguse Younga. I dnešní mladíci s emo-účesy by si měli nastudovat, jak lze hrát na kytaru složité melodie a při tom freneticky pobíhat po pódiu. Dělat show. Ve vypjaté chvíli se Young svlékne téměř do naha, což od té doby vyzkoušela spousta jeho kolegů. K tomu se ihned přidává Bon Scott se svým ječákem a podivnými pohyby. Pařížská hala šílí. Ale na rozdíl od dnešních záznamů koncertu režiséři Eric Dionysius a Eric Mistler mezi diváky často nezabloudí.
Místo toho se snaží stále jinak zachycovat dění na pódiu. Práce s kamerovými jízdami je sice pomalejší než dnes, ale způsoby snímání zůstaly stejné. Občasné přechody do zpomalené estetiky nabízejí fascinující studii koncertní performance – fyzicky i psychicky náročného výkonu, který dokládá vrcholnou formu celého aktu. Střihová skladba je sice méně propracovaná a dynamická než v dnešní době (dnes se při live show stříhá v průměru jednou za necelé dvě vteřiny), přesto při některých písních režiséři kopírují hudební rytmiku pro rytmus střihu.
Podobně jako v The Song Remains the Same i v Let There Be Rock je samotný koncert doplněn rozhovory ze zákulisí. Při vzpomínce na veleúspěšný koncertní film Green Day Bullet in the Bible (2005) se ukazuje, že nápady koncertních režisérů se od roku 1980 příliš neposunuly. Nejpozději za prvních tónů nesmrtelné hymny Highway to Hell divák pochopí, že AC/DC představovali jeden z vrcholů hard rocku, navíc v době, kdy tento žánr ovládl planetu. Přidaný dokument s dnešními metalovými hvězdami to potvrzuje stejně jako sympatická brožurka Anthonyho Bozzy. Trsátko vložené do krabičky pak celku dodá punc podařeného nostalgického artefaktu.
AC/DC: Let There Be Rock
(koncertní, USA / Francie, 95 minut)
Režie: Eric Dionysius, Eric Mistler
Vystupují: AC/DC
Na Blu-ray od června 2011
Hodnocení: 90 %
