Recenze: Krutý portrét evropské rodiny

Happy end

Happy end Zdroj: Aerofilms

Nelítostný kritik lidské duše Michael Haneke v novince Happy End s chladnou elegancí odkrývá mrazivé vztahy jedné takzvaně lepší rodiny reprezentující mnoho vad dnešních bohatých Evropanů.

V dramatu Láska, za nějž dostal Michael Haneke Oscara, Jean-Louis Trintignant v roli loajálního manžela pomohl k smrti své senilní ženě. Nyní se Trintignant vrací v Hanekeho novince Happy End, kde mu dceru hraje opět Isabelle Huppertová.

Nový snímek se dá brát za jakési volné pokračování Lásky, ačkoliv se hlavní hrdinové jmenují příjmením jinak, místo bytu v Paříži žijí v domě v Calais a otec rodiny kroutí hlavou i nad životem syna v podání další francouzské hvězdy Mathieu Kassovitze. A podobnost mezi oběma fi lmy nekončí u herců a ironického titulu.

Nepřekvapivě, takzvaně lepší rodina, do jejíhož soukromí Haneke nahlíží, není vůbec ideální a jen těžko se její členové dočkají šťastného konce. Nelítostný a krutý pozorovatel Haneke začíná mobilovými videi malé Eve, kterou už štve její věčně depresivní matka. Tak se jí zbaví, poté co si na morčeti zkusí účinky jejích prášků.

Každý z jejích příbuzných, k nimž se poté přestěhuje, má nějakou jinou psychickou vadu, ač nikdo není tak narušený jako tato nebezpečně citlivá a zároveň odcizená holčička. Její chování jako by byla reakce na svět dospělých, ze kterého se učí. Haneke vystihuje všední cynismus a amorálnost a ukazuje, jak takové morální bahníčko civilizované společnosti dokáže ušpinit.

Jako obvykle má jeho satirické drama v sobě krutost, až jeho suchý humor vázne v krku a jeho sledování je podobně nepříjemné jako pohled v zrcadle na mračící se tvář v příliš jasném světle. Jen těžko se dá s těmito na první pohled dokonalými lidmi, z nichž skoro každý skrývá jedno ošklivé tajemství, sympatizovat. Nejvíc snad s patriarchou, který svůj šťastný konec vidí v asistované sebevraždě.

A přitom nám všichni mohou být docela blízcí. Syn paralyzovaný city a požadavky matky, nenuceně nevěrný manžel, zdvořile nepříjemná žena, všichni platní členové snobské elity, která uprchlíky pozve ke stolu, když musí, pak se vrátí ke svým telenovelským problémům a ani si nevšimne, kolik pocitu nadřazenosti leží v jejich blahosklonnosti.

Haneke svůj letní rodinný portrét vykresluje jako trpělivý pozorovatel, bez hudby, v často statických velkých celcích a jasném světle, za kamerou stál jeho stálý spolupracovník Christian Berger. Tím dál zchlazuje svět vztahů osob, jež nemají čas a náladu si porozumět. Evropanů, kteří se mají dobře, a přitom se dobře nemají. Haneke nám umí omlátit současné problémy prvního světa o hlavu s elegancí a silou, která bolí.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Happy End
(drama Francie/Německo/
Rakousko, 107 minut)
Režie a scénář: Michael Haneke
Hrají: Fantine Harduinová, Isabelle Huppertová, Mathieu Kassovitz, Jean-Louis Trintignant
Hodnocení: 80 %