RECENZE: Tancem proti tradici a předsudkům

Snímek z filmu Dokud se tančí, v němž hlavní roli ztvárnil tanečník Levan Gelbakhiani (vpravo).

Snímek z filmu Dokud se tančí, v němž hlavní roli ztvárnil tanečník Levan Gelbakhiani (vpravo). Zdroj: Queer Kino

Tanečník Levan Gelbakhiani, získal za roli ve snímku Dokud se tančí nominaci na Evropskou filmovou cenu.
Tanečník Levan Gelbakhiani, získal za roli ve snímku Dokud se tančí nominaci na Evropskou filmovou cenu.
Snímek z filmu Dokud se tančí, v němž hlavní roli ztvárnil tanečník Levan Gelbakhiani (uprostřed).
4
Fotogalerie

Mezi prvními filmy, které se vrhly do znovuotevřených kin, figuruje i gruzínská festivalová senzace Dokud se tančí. Celý příběh mladého gay-tanečníka, který se musí popasovat s pravidly národního folkloru i konzervativní společnosti, se odehrává ve Tbilisi, hlavním městě Gruzie. Tam také snímek s queer hrdinou vyvolal protesty určitých skupin a získal tak nálepku „kontroverzní“.

Negativní ohlas části gruzínské společnosti jako by potvrzoval nelichotivý obraz republiky, který režisér s gruzínskými kořeny žijící od narození ve Švédsku Levan Akin ve svém třetím celovečerním filmu ukazuje.

Gruzie je ve filmu vyslaném i do klání o Oscary vyportrétovaná jako země chudá materiálně i duševně. Stát, kde vypadává elektřina a mladí z nudy kouří, pijí a perou se. Stát, který stále posílá homosexuály na léčení a neuznává předmanželský sex. Talentovaný tanečník Merab jako citlivá duše a člověk nenaplňující normy tak v této společnosti nemá místo.

Děj snímku bez překvapení sleduje obvyklou trajektorii LGBT filmů o dospívání, v nichž protagonista nejdřív musí objevit sám sebe, aby získal sílu postavit se okolí.

Režisér do hlavní role získal tanečníka Levana Gelbakhianiho, jemuž jeho herecký debut vynesl mimo jiné nominaci na Evropskou filmovou cenu. Ten je nakonec větším objevem snímku než sám Akin, jenž svůj scénář postavil na očekávaných a přímočarých kontrastech mezi svobodou a tradicí a svou režii na repetici scén a příliš detailních záběrech.

Příběhu chybí hlubší charakterizace postav a přebývá mu několik načrtnutých vedlejších linií. Stejně jako hlavní hrdina Merab, i sám snímek a jeho obrazové zpracování a emocionální dopad sílí až ke konci, kdy se konečně odváží následovat vlastní kroky a vyjadřovat pouze tancem.

 

Do té doby drama, které mělo premiéru loni v Cannes, i přes svou pověst miláčka poslední festivalové sezony – kterou podpořila také divácká cena na českém festivalu queer filmů Mezipatra – nevybočuje z řady artových děl s podobným tématem.

Dokud se tančí

(drama, Švédsko, Gruzie, Francie, 106 minut)   

Režie a scénář: Levan Akin
Hrají: Levan Gelbakhiani, Bachi Vališvili, Ana Javakišviliová, Giorgi Tsereteli
Hodnocení: 60 %

Autorka je spolupracovnicí redakce