Recenze: Všechny tváře Radima Hladíka | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Recenze: Všechny tváře Radima Hladíka

Recenze: Všechny tváře Radima Hladíka
Radim Hladík
• 
ZDROJ: ČTK
Dušan Kütner

Dušan Kütner

Kytarová a producentská ikona českého bigbítu se dočkala obsáhlé, čtyřdiskové retrospektivy zahrnující nejen jeho domovský Blue Effect.

Kytarista Radim Hladík se nesmazatelně zapsal do dějin českého bigbítu. Od poloviny šedesátých let je formoval nejen jako brilantní kytarista světového formátu, ať už na elektrickou, či akustickou kytaru, ale i jako skladatel, aranžér a producent.

Jeho půlstoletí trvající kariéru nyní Supraphon shrnul do obsáhlé, čtyřdiskové edice Má hra zahrnující jeho práci od roku 1969 do kousků z letošního roku, jejichž dodělávky vznikly dva roky po Hladíkově smrti v prosinci roku 2016.

Vydavatelé rozdělili projekt na čtyři logické celky. Prvním je samozřejmě výběr z jazz- a bluesrockového Hladíkova působení včetně skupin Matador a hlavního domoviště Blue Effektu. Skladby dodnes dokazují, jak velmi rychle české kapely v šedesátých letech doháněly zpoždění, s jakým se z Radia Luxembourg dozvídaly o aktuálním dění na světové rockové scéně.

Bob Dylan se vrátí do Česka. Fanoušky potěší třemi koncerty v Lucerně

Neméně cennými jsou příspěvky ze sedmdesátých let, kdy Hladík fungoval s kapelou přejmenovanou kvůli tlaku komunistického režimu na M Efekt nebo také Modrý efekt. Z té doby pocházejí skladby ze zlatého fondu českého jazzrocku, jako je zejména kultovní Čajovna. Ta se bohužel dostala na výběr jen v live verzi z roku 2007.

Co je zcela nepochopitelné, to je absence skladby Ej padá, padá rosenka z alba Svitanie s jedním z nejlepších mrazivých Hladíkovým sól, které v roce 1977 ovšem nevydal Supraphon, ale slovenský Opus.

Recenze: Lucie, kapela s nezničitelnou DNA

Pokud má někdo Radima Hladíka zavedeného jako jazz-blues-rockera, z omylu jej vyvede disk číslo dva. Ten připomíná, že léta hrával s folkařem Jaroslavem Hutkou nejen na konci pohnutých šedesátých let na rantlu Karlova mostu, ale později i na deskách jako Stůj, břízo zelená nebo Vandrovali hudci. Éterická byla jeho spolupráce s Dagmar Andrtovou, ke zlaté éře slovenského rocku pak patří spolupráce s Pavolem Hammelem.

Další tvář – filmovou tvorbu zahrnující decentní party i rockovější motivy k filmům jako Amerika, Poslední přesun, Zapomenuté světlo nebo Kobova garáž – nabízí disk tři. Čtyřka se pak snaží zmapovat spolupráci nezapadající do prvních tří disků, ať už s Chinaski, November 2nd nebo s divadelní scénou.

Komplet více než osmi desítek skladeb dokazuje obrovský záběr, který Hladík měl. Přes vady na kráse – jako zbytečné překlepy v bookletu – je Má hra důstojným portrétem kytaristy, jichž se v tuzemsku zrodilo jen pár.

Radim Hladík: Má hra 1968–2018 (4CD)

Vydal: Supraphon

Délka: 4:47 hodiny

Hodnocení: 80 %

Výrobce vinylových desek GZ Media získal majoritní podíl ve firmě BPtisk

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!