Folkrocková skupina AG Flek vydala nové studiové album po dlouhých osmnácti letech
Svou největší slávu a věhlas si gottwaldovsko-zlínský AG Flek vydobyl od konce sedmdesátých do poloviny devadesátých let. Důvodem byla výjimečná konstelace tří silných interpretačních osobností vedle sebe – Blanky Táborské, Karla Markytána a Iva Viktorína, přičemž mužská část tohoto tria dokázala zásobovat folkrockovou skupinu silnými výraznými písněmi s inteligentními texty občas sahajícími až někam k filozofickým otázkám bytí a nebytí. A to jim ještě od půlky osmdesátých let deset let významně pomáhala neméně silná osobnost a geniální muzikant i skladatel v podobě Vlasty Redla.
Po dlouhých osmnácti letech od vydání posledního řadového alba se AG Flek zmátořil a přišel s novým autorským albem Podnohama zem, na kterém znovu dokazuje, že společná DNA kapely je nezničitelná.
Jedenáct písní, z nichž deset je zcela nových a jedna tři desítky let stará a vydolovaná z archivu, je přirozeným a plynulým pokračováním toho, co jejich příznivci znali z dob oné velké slávy. Část písní, o jejichž autorství se Markytán a Viktorín podělili téměř rovným dílem, jako Akvarel, Chmýří, Létavo či Sentiment je poetickým zadumaným pohledem na svět a vztahy kolem, jejichž atmosféru dokresluje až jazzově laděný saxofon Marka Pastírika a Rudy Březiny či lapsteelová kytara člena Druhé trávy Luboše Novotného. Nelze si při nich nevzpomenout na dávné podobně zaměřené skladby jako Carpe diem či Tak to jezdívá − jen nyní výrazně ubylo dříve dokonale sehraných sborů.
Část jsou pak písně svižnější, folkrockovější, jako například Stojedna dní, Vesmírné smetí či titulní a zároveň závěrečná Podnohama zem přirozeně navazující na dávné hity typu Můžeš mě holka nebo Dohrála hudba. Rockového drajvu, kdy na elektrickou kytaru hrával Redl, ovšem nedosahují a mají tak blíže k původním folkovým kořenům.
Je to celkem k nevíře, ale Podnohama zem je ve čtyřicetileté, pravda přerušované historii skupiny teprve pátým studiovým počinem. V tomto případě ale bytelně platí, že málo bývá někdy více.
