Steven Johnson ukazuje, čím se město podobá korálovému ostrovu | E15.cz

Steven Johnson ukazuje, čím se město podobá korálovému ostrovu

Steven Johnson
Steven Johnson
• 

Stanislav Šulc

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Klimatizace, automobil, bifokální čočky, parní stroj, piano, podvojné účetnictví, obecná teorie relativity, World Wide Web, DNA, GPS, programovatelný počítač… Co má tato nesourodá množina vynálezů společného? Jde o dobré nápady, které lidstvo posunuly značně kupředu a dodnes z jejich existence těžíme.

Slavný americký publicista a popularizátor vědy Steven Johnson si pak položil zajímavou otázku: Odkud se berou dobré nápady? Odpovědí je stejnojmenná kniha, jež právě vychází v češtině a pomůže laické veřejnosti nahlédnout mnoho netušených vědeckých souvislostí.

Hlavní Johnsonova teze říká, že na dobré nápady se nejčastěji přichází nikoli v ústraní laboratoře, ale v širokých a mnohočlenných platformách. Stejně jako oceánský život nejvíce bují na korálovém útesu, kde si jednotlivé organismy vzájemně (byť často nevědouce) pomáhají, prožívá intelektuální rozvoj nejzářnější momenty ve městě a nově na internetu. Je to dáno tím, že v těchto platformách se často koncentruje spousta nesouvisejících idejí, vzájemně se srážejí, kultivují, až z nich náhle vzejde převratná myšlenka zcela nového druhu.

Johnson nadále definuje několik nejčastějších možností, jak nový nápad vznikne. Jednak to je zkoumání nejbližšího možného, fungování tekutých sítí (krásně je dokládá vznik mnohobuněčných organismů na Zemi), pomalé tušení (Darwinova slavná teorie o evoluci), šťastná náhoda (Mendělejevova tabulka prvků), omyl (fenomén, z nějž vznikla elektronka) a pak exaptace. Poslední výraz, pravděpodobně nejméně známý, je možná vůbec čtenářsky nejatraktivnější, protože ukazuje, že jakýkoli laik může přijít s převratnou myšlenkou či vynálezem. Exaptace představuje činnost, při níž člověk vezme známou věc (či ideu) a vtiskne jí novou funkci v novém kontextu (jedním z nejdůležitějších produktů exaptace je Gutenbergův knihtisk).

Možná ještě důležitějším zjištěním než způsob, jak inovace vznikají, jsou podmínky, jež jim nejlépe vyhovují. Johnson rozkreslil nejvýznačnější pokrokové myšlenky od roku 1400 do současnosti do čtyř kvadrantů podle dvou dichotomií – zda vznikly jako tržní/netržní statek a zda na ně přišel jednotlivec nebo síť. Tradiční kapitalismus hlásá, že tržní prostředí je obecně nejvhodnějším pro rozvoj. Ale Johnson přesvědčivě dokládá, že přinejmenším od vzniku knihtisku více inovací vzniká v platformách přejících spíše svobodnému šíření idejí.

Pro laickou veřejnost je Johnsonův fraktálový a syntetický přístup mimořádně vhodný, a kvalitou se blíží famóznímu Jamesi Gleickovi.

Steven Johnson: Odkud se berou dobré nápady

Nakladatelství: Dokořán, 2012
Překlad: Aleš Drobek
Hodnocení: 80 %

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.