Souborná výstava oslavuje dvě Radimského jubilea, letošních šedesát pět let od smrti a sto čtyřicáté páté výročí jeho narození, které připadá na loňský rok. Radimský u nás není tolik znám jako jeho slavnější kolega krajinář impresionista Slavíček, proto je dobře, že kurátorka výstavy Naděžda Blažíčková Horová přiblížila touto retrospektivou tak obsáhlé a zajímavé dílo malíře, jenž se učil u otce impresionismu Clauda Moneta.
Expozice je architektonicky velmi vzdušná a svěží, tematika výstavy není zatěžkána nedostatkem prostoru. Na výstavě je soustředěno dvě stě obrazů. Na první pohled se výstava jeví jako monotematická. U impresionistů je důležitý vjem a zachycení okamžiku. Radimský v tomto bodě stagnoval a vytrval, dá se říci až paličatě, jelikož jeho zájem o letmý okamžik byl až perfekcionalistický. To nebylo od věci, ale vzniklo tak množství obrazů lišících se jen nepatrným detailem. Autoři expozice se tohoto „stereotypu“ vyvarovali a představili různorodá díla krajinomaleb z Čech i z Francie.
Výstavu rozděluje monstrózní triptych Pohled na Kolín na českou a francouzskou tvorbu. Ve Francii vznikaly malby pod vedením Moneta, ale i krajinářů z celého světa, jež se kolem Moneta v Giverny soustředili. Hlavním nosným tématem jeho obrazů je vodní hladina. Je zachycena na všech obrazech, bez výjimky. Atmosféra, hra se světlem určovala dokonalost a originalitu každého výjevu.
Jelikož Radimský pobýval delší dobu ve Francii, která ho po první světové válce donutila k návratu domů, neměl tolik opory u českých kolegů a také jako by zaostal u jednoho výtvarného směru, v té době velmi frekventované křižovatce několika výtvarných –ismů. A to mu bylo vyčítáno. Radimský byl vynikající obchodník, vždy se postavil na nohy a začal rychle prodávat, i pod tíhou kritických ohlasů.
Václav Radimský (1867-1946)
Místo: Městská knihovna Praha
Termín: do 5. února 2012
Hodnocení: 90 %
Autorka je spolupracovnicí redakce
