Výročí smrti Milady Horákové připomínají komiks či výstava | E15.cz

Výročí smrti Milady Horákové připomínají komiks či výstava

Dušan Kütner

Rozsáhlý komiks, biografie a výstavy. To jsou asi největší projekty, které připomínají sobotní 70. výročí od smrti právničky, demokratky a bojovnice za svobodu Milady Horákové, popravené spolu s dalšími 12 kolegy v komunisty vykonstruovaném procesu.

Památku Milady Horákové si každoročně pietním aktem připomíná Nadace Jana a Medy Mládkových. Letos jí ale navíc v Museu Kampa věnovali výstavu s názvem Nezapomeňte na mne, která začíná právě v den výročí, tedy v sobotu.

„Její neústupnost ve vykonstruovaném politickém procesu a následný trest smrt se staly symbolem odporu proti všem formám totalitních režimů,“ uvedl kurátor výstavy Petr Blažek. „Milada Horáková je synonymem odvahy, ochoty bojovat proti bezpráví, nespravedlnosti a manipulacím – což činí i v současnosti její odkaz stále mimořádně aktuálním,“ dodal.

Výstava mapuje nejen samotný proces z roku 1950, ale i její protinacistickou činnost, aktivní působení ve veřejném životě po skončení druhé světové války, kdy působila jako poslankyně či jako předsedkyně Svazu československých žen. Součástí bude i „druhý“ život Milady Horákové, tedy dění po její smrti – zrušení rozsudku v roce 1958 a rehabilitace jejího jména v roce 1990.

Vydavatelství Argo připravilo k výročí obsáhlý komiks spisovatele a novináře Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové. Stostránková kniha popisuje nejen proces v roce 1950, ale celý život Horákové a její aktivity. Součástí je navíc i pět desítek medailonů hlavních aktérů procesu i politiků první a poválečné republiky.

„Milada Horáková je známá jako bojovnice za demokracii, za práva obětí nacismu, práva sociálně slabších občanů i práva žen. To vše může znít neosobně, jako by Horáková nebyla ani skutečnou ženou, ale jen jakýmsi archetypem političky, dob dávno minulých,“ uvedl autor knihy Zdeněk Ležák. „Tato komiksová kniha ji představí v daleko širší a pochopitelnější podobě,“ dodal.

O Miladě Horákové napsal knihu novinář Daniel Anýž, i kvůli dřívějšímu setkání s Janou Kánskou, dcerou Milady Horákové, ve Washingtonu, kde působil jako zpravodaj. Kniha se jmenuje Jdu s hlavou vztyčenou, podle slov, napsaných Horákovou v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším.

Čtenáře v knize čekají i doposud nezveřejněné strojopisné vzpomínky Bohuslava Horáka, manžela Milady Horákové a Janina otce. „Přijde mi neuvěřitelné, ale zároveň hrozně nebezpečné, že současní komunisté znovu a stále silněji svůj zločinný, krvavý režim 50. let, obhajují. Se vzrůstající drzostí lžou o kruté, zlé podstatě své ideologie, a dokonce už zpochybňují i osobnost Milady Horákové,“ uvedl autor ke knize.

„Doufám, věřím, že kniha české veřejnosti připomene, že zlo nelze přehlížet, že je potřeba na zlo ukázat. Bránit to, za co proti dvěma totalitám bojovali manželé Milada a Bohuslav Horákovi. Demokracii a svobodu,“ míní.

Výročí připomenou i akce ve veřejném prostoru pořádané iniciativou Milada 70: Zavražděna komunisty. V pátek bude v Praze prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audio koláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení před popravou své rodině.

Na desítkách významných budov v Praze budou také po dobu jednoho až dvou týdnů vyvěšeny velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. Bannery budou vidět na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde Milada Horáková studovala, na budovách Národního muzea, Karolina, FAMU, Rudolfina či Veletržního paláce.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!