Do Wilsonova katalogu ale vždy spadalo i množství bočních projektů. Od zvuku domovské skupiny se lišily tu touhou po experimentu, tu návratem ke zvuku či prvkům, které její desky již mezitím pozbyly. Wilsonova sólová tvorba, respektive alba vydaná pod hudebníkovou hlavičkou, aktuální nahrávky Porcupine Tree zároveň doplňovala i nabízela cosi nad (i mimo) jejich rámec.
V případě novinky The Raven that Refused to Sing (And Other Stories) jde o výrazný odklon. Některé skladby sólového debutu Insurgentes ještě mohly zapadnout do „domovského“ repertoáru, položky desky letošní již nikoli. Wilson se ještě důsledněji než na albu předchozím pustil do rekapitulace čtyř desetiletí art rocku.
Bohatá inspirace, unavený hlas
A tento výlet napříč časem doprovází v žánru sice běžné, na hudebníkových deskách však doposud zřídka slýchané inspirace. Ať již folkové, konkrétně „keltské“ motivy sedmdesátých let v baladě Drive Home, připomínka koketování s jazz rockem z téhož období v úvodním epickém kolosu Luminol, ale i patos, kterým žánr vetkl cihly do rukou punkerů.
Dílo je to velmi ambiciózní, stvrzuje hudebníkovu mnohostrannost: rozvrstvení poloh není na překážku, působí autenticky, skladatelsky i provedením. Je to pomník čtyřiceti letům žánru vystavěný z parafrází jeho nejlepších momentů a zároveň i stvrzením důležitosti Wilsonova vkladu. Na druhé straně ale i zde vyplouvá určitá interpretova únava, znatelná především v hlase, který již pozbyl někdejší barvy, v povážlivě obyčejném doprovodu některých pasáží, i v textech.
Steven Wilson: The Raven That Refused to Sing (And Other Stories) Vydavatel: Kscope, 2013 Hodnocení: 80 %
