Letošního ročníku prestižní soutěže se zúčastnilo 5 691 profesionálních fotografů z celkem 125 zemí světa. Porotě zaslali celkem 108 059 digitálních snímků. Porota v devíti kategoriích ocenila celkem 54 autorů z 23 zemí světa.
Absolutního vítěze však porota vyhlásila už v lednu a stala se jím fotografka Jodi Bieberová. „Působivý portrét Bibi Aishy v sobě ukrývá děs i krásu - síla obrazu spočívá v důstojnosti mladé ženy a chápavém přístupu fotografky. Nevypovídá pouze o případu samotné Aishy, ale i o osudech dalších žen po celém světě, jejichž životy jsou stále v nebezpečí,“ uvádí se na internetových stránkách výstavy.
Letošní ročník výstavy opět přináší i fantastické pohledy do přírody
Nadace World Press Photo byla založena 1955 v holandském Amsterodamu, kde sídlí dodnes. Získala celosvětovou proslulost díky organizaci mezinárodní soutěže nejlepších novinářských fotografií, která nese stejné jméno. Soutěž je každoročně vypisována v osmnácti kategoriích a vítězné snímky jsou následně prezentovány na výstavě World Press Photo.
Zpravodajská fotografie se zrodila v roce 1880
Základy novinářské fotografie položil newyorský deník Daily Graphic, který 4. března 1880 publikoval první polotónovou reprodukci (nikoliv tedy rytinu) tiskové fotografie.
Rozvoj žurnalistické fotografie pak probíhal hlavně v dobách politických nebo válečných konfliktů. Fotografové zaznamenávali vývoj událostí například za španělské občanské války, španělsko-americké války, války ve Vietnamu a obou světových válkách. Období světových válek se také díky technologickému pokroku nazývá „Zlatý věk“ fotožurnalismu.
S vývojem fotoaparátů a nových tiskařských technik, jako byl vynález hlubotisku či ofsetu, dosáhl fotožurnalismus v tištěných publikacích výborné kvality. Díky tomu vzniklo a bylo otištěno mnoho fotografií, které se zapsaly do historie. A to jak svou precizností, tak svým obsahem.
Tento pokrok také bohužel vedl ke zneužívání novinářské fotografie k politické propagandě, nebo vzniku mnoha „senzačních“ fotografií, jež se na první pohled zdály autentické, leč po čase se zjistilo, že šlo o fotomontáže čí dokonce podvrhy. Jedním z nejznámějších fotopodvrhů se stal snímek, na němž sovětští vojáci vztyčují vlajku nad berlínským Reichstagem. Obrázek vznikl dva dny po dobytí Říšského sněmu a vlajka, kterou voják drží v ruce, byla sešita z několika obyčejných červených ubrusů. Dokonce došlo i na retuše, které později odstranily vojákům z předloktí nakradené hodinky.
Příchod digitální fotografie a internetu pak zahájil novou éru v oblasti zpravodajství na celosvětové úrovni, označované jako digitální žurnalistika. Díky ní se během chvíle celý svět dozvěděl o útoku na Spojené státy v roce 2001, o ničivém zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 či o dalších událostech, které ovlivnily světové dění.
