Kulturní krajina Montanregion Erzgebirge – cesta ke světovému dědictví UNESCO

„Dějiny hornictví jsou vnitřně propojeny s dějinami země tak těsně, že není možné je od sebe oddělit.“ Tuto větu vyslovil Kašpar Sternberg, zakladatel Národního muzea, v roce 1836. Dobývání nerostů výrazně formovalo nejen krajinu českých zemí, ale promítlo se do obdivuhodné technické historie celé Evropy.

Naše země oplývaly surovinovými zdroji nejrůznějšího druhu, z nichž k nejcennějším patřilo zlato a stříbro. S pozůstatky po jeho exploataci se setkáváme v mnoha koutech naší republiky. Krušné hory jsou jednou z oblastí, která přesahuje svým významem hranice země. Hornictví a hutnictví, dva základní obory, zanechaly nesmazatelně stopy v podobě technických pozůstatků a po dobu několika století formovaly jedinečnou kulturní krajinu. Od roku 1998 se postupně na saské straně Krušných hor rodila pod vedením Bergakademie ve Freibergu studie proveditelnosti s výhledem na zařazení tohoto regionu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je zřejmé, že nelze hranicemi oddělit tak unikátní území, které v průběhu historie spojovaly kulturní společenské a ekonomické vazby. Stejně unikátní památky počínaje hornictvím, hutnictvím přes obytné soubory až po fond církevních staveb se rozprostírají po obou stranách Krušných hor.

#####Různý památkový potenciál

První studie na české straně zahájilo Oblastní muzeum v Mostě, které si vytýčilo za cíl popsat kulturněhistorickou krajinu Krušnohoří jako podklad pro další mapování již v rámci projektu Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge – cesta ke světovému dědictví UNESCO. Prostřednictvím česko-saské spolupráce se zpracovává podkladová dokumentace k jednotlivým lokalitám a objektům na obou stranách hranice. U nás se spojilo úsilí dvou krajů, Ústeckého a Karlovarského, na jejichž území se převážná část památek nachází. Pro českou část bylo do návrhu zařazeno na 20 lokalit s různým památkovým potenciálem. Hlavní důraz je však kladen na technické dědictví a krajinu. Doplněním o takové špičkové objekty, jako je přenesený gotický děkanský kostel v Mostě, Blatenský vodní příkop, či lokality horních měst Krupky a Jáchymova nebo zařazením nechvalně proslulé Věže smrti v Ostrově u Karlových Varů, bezesporu dojde k posílení předkládaného návrhu.

#####Jáchymov

K nejznámějším lokalitám zde patří horní město Jáchymov, jehož historický potenciál se skrývá nejen v technickém, architektonickém a urbanistickém řešení, ale jeho kulturně historický význam přesahuje hranice. Zde vzniklo na začátku 16. století dílo, které nemělo ve světě obdobu – De Re Metallica LIBRI, 12 knih o hornictví a hutnictví Georgia Agricoly. Kniha sloužila až do 19. století jako jediná učebnice hornictví a její předmluva zmiňující se o ochraně přírodních zdrojů a krajiny je platná dodnes. Vedle částečně dochovaných štol či dolů je to především budova mincovny, ve které se razily tzv. šlikovské tolary. Tyto mince se staly významným platidlem na světových trzích a za svůj název jim vděčí i americký dolar. V mohutné budově s rohovým arkýřem s datací 1536 a zachovanou tavicí pecí dnes sídlí pobočka Muzea Karlovy Vary.

#####Měděnec

Hornická činnost dala vzniknout také městečku Měděnec, v jehož okolí se nacházely bohaté stříbronosné a měděné rudy. I když těžba původně stříbra posléze měďnatých rud skončila v roce 1992, podařilo se zpřístupnit jednu z historických štol Maria Hilfe. Spolu s kapličkou vybudovanou na kopci Mědník upomínají na bývalou slávu dobývání krušnohorských rud.

#####Krupka

Nejen starobylé město, ale především dochované štoly po těžbě cínových rud v okolí, se stávají lákavým cílem turistů. Mezi dnešní silnicí z Krupky na Komáří výšku se nachází zpřístupněná štola Svatý Martin. Odtud také začínal průběh žíly Lukáš v celkové délce 2 km. Ta ve své době představovala nejdelší cínovou rudní žílu v Čechách a pravděpodobně i v Evropě. Nejstarší horní práce spadají do 14. století, 19. století přineslo další dobývání. Zajímavé jsou dodnes znatelné charakteristické úseky žíly Lukáš s minerálními a krasovými útvary.

#####Kovářská

Zbytky železárny v Kovářské jsou snad nejromantičtějším torzem areálu, dokládající vrcholné období feudální hutnické výroby využívající nerostné bohatství Krušnohoří. Provoz byl ukončen v roce 1864. Nedaleko, již na katastru obce Háj u Loučné, se nachází neméně romantické torzo vápenky z 1. poloviny 19. století, která je mimořádnou památkou vápenictví v regionu. Vápenka zpracovávala vápnitý dolomit ze sousedního lomu a provoz byl ukončen v roce 1924.

#####Horní Blatná

V okolí Horní Blatné a Blatenského vrchu se vyskytuje velké množství pozůstatků po těžbě cínových rud, která zde probíhala od 16. století. Dodnes patrné jsou propadliny dolu Jiří, nazývané Ledová nebo Sněžná jáma – led zde zůstává i v letním období, propadliny a dobývky dolu Wolfgang, nazývané Vlčí jámy, nebo propadliny a dobývky dolu Vavřinec, pozůstatky dolu Konrád, které dnes tvoří nezaměnitelný reliéf krajiny a mnohdy jsou vnímány jako součást přírodních úkazů.

#####Blatenský vodní příkop

Významnou památkou související s rozvojem těžby a zpracování cínové rudy v okolí Horní Blatné v 16. století je vodní kanál nazývaný Blatenský vodní příkop. Vodní dílo délky 12 kilometrů s převýšením pouhých 85 metrů začíná západně od Božího Daru, vede kolem Božídarského rašeniliště u Blatenského vrchu do Horní Blatné, kde ústí do Blatenského potoka. Chátrající vodní dílo se dočkalo obnovy v letech 1995 až 2001, dnes podle kanálu vede naučná stezka.

#####Rudá Věž smrti Vykmanov, Ostrov u Karlových Var

V rozlehlém bývalém pracovním táboře politických vězňů se dochovala část původních objektů. Věžovitá stavba, která ční nad areálem, byla určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů. Stala se symbolem nesvobody a je mementem utrpení politických vězňů v 50. letech minulého století. Její zpřístupnění, které připravuje Konfederace politických vězňů, však není jednoduché – zejména pro finanční náročnost obnovy.

Technické a industriální památky jsou nedílnou součástí kulturního bohatství každé země. Jejich odkaz a různorodém spektru přeshraničních nemovitých i movitých pozůstatků Krušnohoří je pro porozumění civilizačního vývoje, pochopení kontinuity a vědomí společenských souvislostí neoddiskutovatelný. Reprezentují trvalé hodnoty, které je třeba chránit a zachovat. Doufejme, že cesta k jejich trvalému zhodnocení bude úspěšná.