Věrnost za věrnost, ljubav za ljubav – hlásá nápis na malém chrámu s řeckým sloupovím v Bezručových sadech. V jeho útrobách jsou pozůstatky asi 1200 mužů z Balkánu, kteří zemřeli na českém území za první světové války. Památník z roku 1926 už dlouhá léta chátrá. Olomoucká radnice ho chce dát do pořádku, ale brání jí nevyřešené právní otázky po rozpadu bývalé Jugoslávie.
„To jsou katolíci, pravoslavní i muslimové?“ divil se při vstupu do úložiště lidských kostí, slovinský velvyslanec Franc But. Po návštěvě Olomouce slíbil, že se pokusí na zářijovém summitu všech nástupnických států bývalé Jugoslávie něco vyjednat. Kvůli přetrvávající nevraživosti mezi některými zeměmi to ale bude složité.
Kosti patří Slovincům, kteří byli stejně jako Češi součástí Rakouska, ale i srbským zajatcům a příslušníkům dalších národů. Pocházejí většinou z vojenských lazaretů. Konkrétní jména ale nikdo nezná, kniha mrtvých se totiž ztratila.
Zabila je chřipka
„Často šlo o oběti takzvané španělské chřipky. Původně byly pohřbeny v Černovíře, po vzniku mauzolea se dostaly do Bezručových sadů. Stejně jako ostatky jugoslávských vojáků z celé Moravy,“ vysvětluje Miloš Zavadil z oddělení památkové péče olomoucké radnice. O opravě památníku s kostnicí se marně jedná od roku 1989. Mezitím si místo oblíbili narkomani a vandalové, po kterých zůstávají posprejované zdi a na zemi stříkačky. „Teoreticky tito lidé vstupují na území cizího státu,“ říká Zavadil. Radnice uvažuje i o možnosti, že by vlastníci převedli památník na český stát. „Pak bychom jej mohli opravit. Vyšlo by to na patnáct milionů korun,“ sdělil náměstek primátora Svatopluk Ščudlík. Zatím jsou však všude visací zámky a památník dál chátrá. Dokud se nedomluví na Balkáně.
