Kuvajťanka Hoppová: „Kolín je mé město“
Šestinásobná vítězka ankety o nejlepšího sportovce města Kolína žije nyní v exotickém Kuvajtu. A sportu se věnuje i po skončení profesionální kariéry. „Učím na soukromé škole malé děti tělocvik. Mám jich přes pět set, někdy to jsou nervy,! Říká s úsměvem čtyřiatřicetiletá matka dvou dětí Hoppová.
Jak jste se vůbec ocitla v Kuvaj
Tak to byla to velká náhoda. Před několika lety jsem se na soustředění ve Vysokých Tatrách seznámila svým současným manželem, původem Slovákem. Ten měl již dohodnutý kontrakt u národního týmu kuvajtských plavců.
A vám se do Kuvajtu zprvu chtělo? S nynějším manželem jsme se tehdy dohodli, ze jej v Kuvajtu na měsíc navštívím.Postupně jsem trávila v Kuvajtu víc a víc času.Tou dobově mě již trápilo zraněni, a to uspíšilo i rozhodnuti zkusit práci v Kuvajtu. Nakonec se z roku stalo sedm let.
Jak vzpomínáte na kolínský atletický oddíl, který jste dlouhá léta úspěšně reprezentovala?
Jedině v tom dobrém. Vždyť se skoro má celá atletická kariéra pojila právě s kolínským oddílem. Přestože jsem závodila později i za pražský Olymp, můj atletický domov byl vždy v Kolíně. S několika bývalými kolínskými atlety jsem stále v kontaktu.
Čím se v Kuvajtu nyní živíte?
Učím na American Creativity Academy, což je soukromá základní škola tělocvik. Je potřeba spousta trpělivosti.
Kdy jste byli naposledy ve Veltrubech, odkud pocházíte?
O prázdninách. Každou část léta a dva týdny v zimě trávím doma u rodičů. Navíc je Kolín „mé“ město, vždy se tam moc ráda vracím.
Chodíte se ještě zaběhat?
No, snažím se. Letos v zimě jsem dokonce běžela maraton v Dubaji, což byl můj velký sen. Taky jsem se tu zúčastnila triatlonu, to mě opravdu nadchlo. Už jsme se také domluvili s Evou Šebrlovou , že poténuju a příští léto si to rozdáme na nějakém triatlonu v Čechách.
Zúčastníte se oslav 110 let kolínské atletiky?
Bohužel ne, pracovní povinnosti mi nedovolí na začátku školního roku z Kuvajtu odjet. Ale ráda bych alespoň touto cestou popřála všem kolínským atletům hodně úspěchů do dalších let. A také bych chtěla poděkovat všem lidem v Kolíně, kteří tráví svůj volný čas na atletickém stadiónu.