Na důchod některých zaměstnanců začnou firmy povinně přispívat. Nové opatření platí od ledna
- Nová vláda chce zvýhodnit více zaměstnanců v namáhavých povoláních.
- Někteří lidé budou moci odcházet do důchodu až o pět let dříve, jiným budou zaměstnavatelé posílat příspěvky na penzijní spoření.
- Firmám to přinese nové povinnosti, ale i daňové úlevy.
Třetí a poslední část penzijní reformy minulé vlády přináší už od ledna řadu nových opatření, která uleví zaměstnancům v namáhavých povoláních. Někteří budou moci odcházet z pracovní fáze života dříve, dalším začnou povinně přispívat na penzijní spoření jejich zaměstnavatelé. Změny se týkají více než sta tisíc lidí. V případě porušení předpisů hrozí firmám milionové sankce.
Nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů okruh těchto zdravotně nebo jinak rizikových míst zřejmě rozšíří. „Náročné profese jsou palčivé téma. Naše vize je zvýhodnit více těchto zaměstnanců, musíme postupovat na základě tvrdých dat,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Otázkou je, kolika dalších lidí se to ještě může týkat.
Práce v hutích či na stavbách
Penzijní reforma zohledňuje například práce v dolech, hutích nebo na stavbách spadající do čtvrté kategorie rizik, které dotyční vykonávali alespoň deset let před účinností zákona.
Od ledna získají nárok na snížení důchodového věku až o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi dvaceti letům práce. Za každých dalších 74 směn bude náležet další snížení stanoveného penzijního věku pro daný ročník narození, a to vždy o jeden měsíc až do 60 měsíců. Maximální možné snížení důchodového věku je tedy pět let.
Povinná pomoc zaměstnavatelů
Zvýhodněni budou i lidé v namáhavých povoláních ze třetí kategorie rizik, kterým budou muset zaměstnavatelé posílat peníze na penzijní spoření. Povinnost vznikne při odpracování alespoň tří zdravotně nebo jinak rizikových směn měsíčně. Výše příspěvku činí čtyři procenta ze mzdového základu. Našetřené prostředky mají zaměstnancům umožnit odejít do takzvaného předdůchodu, při němž se na rozdíl od předčasného důchodu později vyměřená penze nekrátí.
Pro tyto pracovníky to může představovat zajímavou finanční podporu do budoucna, byť by si pro dosažení předdůchodu museli sami nemalou částku uspořit. Také musejí o příspěvek zaměstnavatele písemně požádat, včetně uvedení penzijní společnosti, čísla smlouvy a účtu s variabilním symbolem.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Hrozí až dvoumilionové pokuty
Z pohledu zaměstnavatelů je pak potřeba nové opatření správně nastavit. Podniky musejí od začátku roku informovat zaměstnance o nároku na příspěvek; seznam profesí si případně mohou ověřit u krajské hygienické stanice. Dále mají povinnost vést evidenci rizikových profesí, uhradit příspěvek od měsíce následujícího po uplatnění nároku a vydat potvrzení o zaplacení. Za nesplnění těchto kroků mohou dostat pokutu až do výše dvou milionů korun.
I v tomto případě však platí, že příspěvky na penzijní spoření jsou zajímavým zaměstnaneckým benefitem. A rovněž daňově uznatelným nákladem až do limitu 50 tisíc korun ročně, který nepodléhá platbám sociálního ani zdravotního pojištění.
„Není vyloučeno, aby zaměstnavatel platil zaměstnancům i vyšší příspěvek na produkty penzijního spoření, než vyžaduje zákon. Může tak činit čistě dobrovolně, nebo může taková povinnost vyplývat z pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového odboru ministerstva financí.
ANO a SPD změny kritizovaly
Když se novela zákona na jaře projednávala v Poslanecké sněmovně, tehdejší opozice ji kritizovala. Podle ANO šlo o „špatně maskovanou snahu o privatizaci sociálního zabezpečení“. Poslanci upozorňovali, že penzijní společnosti tak získají zhruba dvě miliardy korun ročně a lidé v namáhavých povoláních si na předdůchod stejně nenašetří.















