Firmy proto chtějí lépe zacílit náborové kampaně, aby dokázaly oslovit i relativně opomíjené skupiny obyvatel, které dosud mohly být v souvislosti své genderové či etnické příslušnosti v různé míře znevýhodněny. Nyní je ale společnosti začínají na základě těchto sociálních kategorií „oceňovat“.
„Je pro nás životně důležité zahrnout mnoho různých perspektiv, včetně těch, které jsou vlastní lidem odlišného genderu, rasy, věku či sexuální orientace,“ uvedl Facebook ve svém prohlášení.
Podle Tenglerové „firma vychází z předpokladu, že různé skupiny osob mohou na stejný problém pohlížet různě, mohou mít jiné zkušenosti, potřeby a životní styl. Pokud vyrábíte produkt pro co nejširší množství osob, je strategicky výhodné mít podobný vzorek osob i mezi jeho vývojáři, abyste nenavrhl město či produkty plné bariér. Zvýhodní vás to oproti konkurenci.“
Významné technologické firmy zveřejňují statistiky o genderovém a etnickém složení svých pracovních sil teprve od loňského roku, jak ale přiznal spoluzakladatel Pinterestu Evan Sharp, „ukázalo se, že ve snižování této nerovnosti firmy moc pokroku neudělaly.“ Částečně to připisuje i skutečnosti, že se nezavázaly ke specifickým cílům.
Letos proto Pinterest vyhlásil, že 30 procent nově přijatých pracovníků na inženýrské pozice mají být ženy a osm procent lidé z menšin. S podobně konkrétními plány přišel také Twitter, který chce zvýšit celkový podíl žen pracujících na technologických pozicích o tři procentní body na 16 procent. Snahu o „zvyšování rozmanitosti“ deklaruje i Facebook či Google.
Zveřejňování těchto statistik ale původně probíhalo jako guerillová akce programatároky Tracy Chouové, pracovnice Pinterestu, která chtěla poukázat na to, že genderová nerovnost v IT odvětví je vyšší, než se obecně soudí. Odráží se prý i například ve zpočátku přehnané ochotě mužského kolektivu své kolegyni pomáhat, což se ale údajně snadno překlopí do zášti a nevraživosti, je-li jejími schopnostmi zastíněn, popisovala pro magazín Wired.
| Pomohly by anonymní žádosti o práci? |
|---|
| Různé státy řeší problém nerovného zastoupení skupin populace odlišně. Ve Francii mají být žádosti o zaměstnání ve firmách nad 50 zaměstnanců ze zákona anonymní, aby na základě jména nešlo rozpoznat, zda jde o muže, ženu či například příslušníka muslimské minority. |
| „Pokud nechcete nebo nepotřebujete rychle narovnat situaci, která vznikla historicky, a máte chuť zavést od teď férovější způsob nabírání lidí, můžete to udělat třeba podle francouzského vzoru,“ uvádí socioložka Tenglerová. |
| Dodává ale, že i tak mohou kritéria výběru osob „více či méně z(ne)výhodňovat nějakou skupinu na úkor jiné: anonymní CV vám pravděpodobně nepomůže, když máte po rodičovské a ve firmě se očekává, že budete dostupná po osmé hodině večer.“ |
Lukáš Kovanda: „Cool“ týpci ze Silicon Valley
