Od roku 2007 do roku 2011 vědci shromažďovali a zkoumali osobnostní dotazníky od přibližně 17 tisíc uživatelů Facebooku. Sto škálových otázek prostřednictvím applikace myPersonality mělo odhalit jeden z pěti základních charakterů: otevřenost, svědomitost, extraverze, přívětivost a neuroticismus. Důležitou součástí výzkumu byl volný přístup ke všemu, co dobrovolníci „lajkovali“ na svých účtech na Facebooku. Výslednou studii zveřejnili tento týden.
Vědci pak vložili výsledky z dotazníků a „lajky“ do počítače, který si vytvořil patřičný algoritmus. Při dostatečném množství dat stačilo počítači posuzovat jen „lajky“ na Facebooku. „Vycházelo nám třeba, že ten, kdo má v oblíbených film Pulp Fiction, je nadprůměrně otevřený člověk a podobně,“ uvedl Michal Kosinski, pracovník z oddělení informatiky na Stanfordu.
Počítač lepší než úsudek člověka
Respondenty měli pak ve stejném dotazníku ohodnotit také přátelé a rodinní příslušníci. Vědci tímto způsobem nasbírali data od zhruba 69 tisíc blízkých. Díky tomu pak mohli porovnat lidský úsudek s hodnocením stroje. Výsledky odhalily, že počítačový model pracující s „lajky“ z Facebooku vyhodnocuje osobnost daleko lépe než přátelé, sourozenci, rodiče nebo partneři.
Počítačovému modelu například stačilo jen deset „lajků“ respondenta, aby posoudil jeho osobnost lépe než kolega z práce. Jen 70 „lajků“ stačilo k lepšímu hodnocení než od blízkého přítele. Osobnostní charakteristika vytvořená ze 150 „lajků“ předčila v úsudku člena rodiny a 300 „lajků“ stačilo k lepšímu ohodnocení než od partnera.
Emočně inteligentní stroje
Vědci vidí ve výsledcích velký potenciál. „V budoucnu budou počítače schopny odvodit naše psychické vlastnosti a podle toho advekvátně reagovat, což povede ke vzniku emočně inteligentních a sociálně kvalifikovaných strojů,“ věří například jeden z výzkumníků Wu Youyou z univerzity v Cambridge.
„Big data a machine learning poskytují přesnost, které lidská mysl jen těžko dosáhne, zvláště pokud lidé mají tendenci přikládat příliš velkou váhu jednomu nebo dvěma rysům a hned si udělají obrázek,“ dodává Kosinski.
Podobně „sociálně kvalifikované“ počítače by se mohly v praxi využívat například u pohovorů se zájemci o práci. Firma by třeba našla snáze ideálního zaměstnance, soudí vědci. Navíc to je daleko upřímnější než tvrzení samotného uchazeče o při pohovoru. „Pokud je v požadavcích na místo zájem o umění a poezii, každý samozřejmě odpoví, že je fanoušek umění a poezie, ať už je pravda jakákoliv,“ uvedl Kosinski. „S pomocí algoritmu je mnohem těžší něco předstírat, protože vás prozradí vaše digitální stopa,“ dodal Kosinski.
