Zdá se, že městské lázně na nábřeží Radbuzy jsou zakleté. Prvorepubliková chlouba Plzně už přes dvacet let chátrá a rekonstrukce se oddaluje. Přitom vše vypadalo v poslední době nadějně. Italský investor před třemi lety lázně koupil a brzy se zrodil plán přestavět je na wellness hotel se zachováním památkově cenného bazénu.
Ateliér Soukup vypracoval projekt, který měl šanci na úspěch. Po zdlouhavých jednáních s památkáři a městským Útvarem koncepce a rozvoje se povedlo návrh dotáhnout až do územního rozhodnutí. Příští rok se mělo začít stavět. Jenže firma TWB Praha italského stavitele Piereluigi Cardoselliho přestavbu zastavuje a vše vypadá na to, že lázně prodá dál.
„Zatím nám pan Cardoselli sdělil, že na projektu nemáme dál pokračovat a že bude chtít nejspíš objekt prodat,“ vysvětluje plzeňský architekt Jan Soukup. Pro lázně to může mít fatální důsledky. Budova rychle chátrá, interiér zdevastovali bezdomovci, kteří vytrhali dráty ze zdi a odnesli i litinové radiátory. Podle vedoucího odboru památkové péče Petra Maroviče je budova naštěstí železobetonovým skeletem, kterému statické narušení zatím nehrozí.
Nenaplněné ambice
„Moc mě to mrzí, vlastně nadvakrát. Jako projektanta, že nemohu dokončit rozdělanou práci. Ale hlavně jako občana Plzně, protože lázně tak ztratily nejspíš další šanci,“ připomíná architekt Soukup. Přestavěné lázně přitom měly ambici stát se znovuobjevenou dominantou města na Denisově nábřeží. Architekti nemohli měnit památkově chráněnou vstupní část do lázní, přesto dokázali přední část průčelí ozvláštnit návrhem skleněné kostky. Klenotem vnitřních prostor měla být velkorysá hala s bazénem, srdcem budoucího wellness centra pro 250 lidí. V patrech budovy mělo vyrůst sedmdesát pokojů pro 120 hostů, další prostory měly vyplnit obchody, restaurace a kanceláře.
„Podzemní garáže měly nabídnout přes dvě stovky parkovacích míst,“ doplňuje Soukup. Městské lázně navržené pražským architektem Bendelmayerem byly po svém otevření v roce 1932 nejmodernějším zařízením na území Čech. Po spojeneckém náletu na konci druhé světové války bylo zničeno průčelí s impozantními sloupy, které už nikdy nebylo obnoveno. Na začátku devadesátých let lázně získal soukromník, který zkrachoval. Budovu pak na přelomu tisíciletí odkoupila za deset milionů korun firma Amadeus, v roce 2007 lázně převzala italská TWB Praha. Řady kupců nejspíš nerozšíří město. „V této době spíš budovy prodáváme, abychom zajistili vyrovnaný rozpočet, než abychom uvažovali o koupi. Navíc nevidím žádný nápad, jak by město lázně mohlo využít, zvlášť v tomto stavu,“ připomíná ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek.
