Pokud by se dal k něčemu přirovnat, pak k léta ověřeným literárním klasikám americké drsné školy či noirovým filmům. Lehane předkládá klasické atributy, jakými jsou starý milionář, femme fatale anebo vysoká společnost, která má vlastní kostlivce ve skříni. Lehane tak ale činí svěže a neotřepaně.
Už u druhého dílu bylo zjevné, že pro tuto Lehaneovu sérii bude typická proměnlivost. A to nikoli pouze v příběhu, ale také v tématech, jimž se autor věnuje. Ve třetím případu Kenzieho a Gennarové se zaměřil především na náboženské sekty. Kromě tématu ale poprvé Lehane v rámci série změnil kulisy děje.
Čtenář sice nepřijde o Boston, ale zhruba v polovině se román přesune na Floridu. Ovšem slunná Florida se pod Lehaneovou taktovkou mění v temné a nebezpečné místo. Tím zároveň autor přichází o důležitou složku, která dodávala jeho předchozím knihám na síle a kouzlu. Čtenáři se tak nejednou zasteskne po uličkách Dorchesteru a sousedské atmosféře.
Na románu Nic není svaté lze opět ocenit Lehaneovo precizní spisovatelské řemeslo, živoucí charaktery, mimořádné dialogy a především chameleonství některých postav, u nichž netušíte, jak se zachovají příště. Škoda že pointa ve čtenáři nevyvolá pocit úžasu, jako tomu bylo u románu Dotek temnoty.
Ostatně Nic není svaté se svou akčností a třeskností blíží víc Černé nenávisti než temnému a depresivnímu Doteku temnoty. Ale to nemění nic na faktu, že Nic není svaté je knihou, která si zaslouží čtenářskou pozornost a teprve při čtení pochopíte, proč je Lehane spolu s Connellym žijícím klasikem americké detektivky.
Dennis Lehane: Nic není svaté
Nakladatelství: Epocha, 2015
Překlad: Petra Andělová
Hodnocení: 70 %
