Krční mandle jsou malou a poměrně opomíjenou částí lidského těla, jejíž role je už nějakou dobu podrobována odborným diskusím, zpravidla však s výsledkem „víceméně bezvýznamné“. Tato malá část lymfatického systému v krku je prvním místem, kde se zachytávají antigeny a kde dochází k první replikaci virů nebo pomnožení bakterií. Kvůli opakovaným zánětům pak lékaři velmi často doporučují jejich vyoperování, přičemž odebraná tkáň je pak zlikvidována.
Jihokorejský lékař Byeongmoon Jeong z Ewha Womans University v Soulu nicméně vypracoval metodu, pomocí které dokáže z těchto vyoperovaných mandlí odebrat dospělé kmenové buňky. Ty následně v mixu s růstovými faktory a speciálním roztokem, jenž při působení tělesné teploty tuhne na gel, navrhuje vpichovat přímo do pacientových jater.
Problém vyřešen
Kouzlo nového postupu je v tom, že lékaři doposud řešili problém, jak získat trojrozměrnou imitaci struktury jaterní tkáně. Doposud využívaný sběr dospělých kmenových buněk, z nichž následně pěstovali buňky jaterní, také předpokládal jejich invazivní odebrání z kostní dřeně, což nebylo u všech pacientů proveditelné.
Byeongmoon nicméně vysvětluje: „V námi vytvořeném tepločivném roztoku dojde k přeměně na jaterní buňky ve 3D prostředí, jeho zahřáním pak vznikne „tkáň“ v biologicky odbouratelném „obalu“, který lze méně invazivně injekčně aplikovat a kterou játra pacienta mnohem lépe přijmou.“ Jeho výzkum publikoval časopis ACS Applied Materials & Interfaces.
