Tato miniaturizace však skrývá také jednu nevýhodu: lékaři uvnitř těla nedokážou efektivně „vybírat zatáčky“ – jejich nástrojům chybí obratnost a operatéři jsou tak často odkázáni na pouhé napichování, oškrabování nebo oštipování podezřelé tkáně. Tým inženýrů z Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu však nedávno představil prototyp „zápěstí“ pro nejtenčí mini- a mikro- laparoskopické operace.
„Je to v podstatě dutá, lanky protkaná nikl-titanová trubička o dvoumilimetrovém průměru, kterou jsme na jedné straně narušili příčnými řezy. Chirurg díky ní bude moci provést třeba i jednoduché šití,“ shrnul vedoucí vývoje Robert Webster.
Jeho tým se prý dlouhou dobu snažil takové zápěstí poskládat z více komponentů, výsledné výtvory však byly velké, neohrabané a nefungovaly tak, jak bylo zapotřebí. „Pak jsme změnili přístup. Místo abychom zápěstí skládali, zkusili jsme jej vytvořit z jednoho kusu, ze kterého jsme naopak ještě něco ubrali,“ popsal Webster.
Podle něj tak laparoskopie, jejímž nejznámějším nástrojem je operační robot da Vinci, dostala nejen potřebnou obratnost na mikroskopické úrovni, ale i nové pole působnosti. Bude možné ji využít například při operacích mozku skrze nos nebo při operacích ucha či močových cest, kam se s dosavadními roboty chirurgové právě kvůli množství drátů a celkové neohebnosti nástrojů nemohli dostat.
Webster předpokládá, že do konce léta s kolegy vyvine ovládací software pro toto titěrné zápěstí. Aktuálně prý jeho univerzita hledá soukromého investora, s nímž by následně vyvinuli zařízení, které by zápěstí využívalo. Půjde-li vše hladce, do čtyř až pěti let by mohl takový přístroj být schválen k prvním operacím lidí.
eHealth a telemedicína, robotické operace a telechirurgie
