Lepení modelů: hlavně pevné nervy

Budovy z papíru lepí Vojtěch Chalupa od osmi let. Jeden z jeho modelů je i v hradní expozici.

U papírových modelů už strávil jednadvacetiletý Opavan Vojtěch Chalupa stovky hodin. Začalo to lepením jednoduchých vystřihovánek a přes skládání modelů památek došel až k vymýšlení vlastních hradů a abstraktních měst.

První byl Bouzov

„Když jsme jezdili na výlety, kupoval jsem si na zámcích modely a ty jsem skládal. Jako první jsem dal dohromady Bouzov,“ vzpomíná Vojtěch Chalupa, jehož pokoj zdobí malý papírový Pernštejn, Karlštejn i německý Neuschweinstein. Další hrady a zámky skrývá velká skříň.
Před čtyřmi lety vymyslel a slepil model kostela svaté Kateřiny, který stojí v Kateřinkách. Byl to dárek pro místního faráře. O něco později jej v televizi zaujala reportáž o Horním hradu v západních Čechách. „Jeho současný majitel Pavel Palacký ho koupil jako zříceninu a začal ho se skupinou nadšenců opravovat. Nabídl jsem mu, že mu udělám model hradu,“ vypráví Chalupa. Model vytvořil jen podle plánů, skic a půdorysů, které mu Palacký poslal. „Pak jsem ještě dodělal kapli, která stojí na kopci nad hradem, a jel model předat,“ říká mladý modelář. Jeho papírový hrad je dnes součástí expozice Horního hradu. „Teď se občas jezdím mrknout, jak pokračují opravy a taky jak se daří modelu,“ líčí Chalupa.
Modelář z Opavy letos uspěl i na mistrovství České republiky, tentokrát se smyšleným hradem Chalsburgem (na snímku). „Byl tam jedním z největších modelů. Získal druhé místo za originální nápad a také v soutěži diváků,“ popisuje Chalupa. Na hradě, který nese část jeho příjmení, pracoval rok. „Místo akrylových barev jsem použil papír s potiskem cihel. Ještě bych chtěl ale zapracovat na struktuře stáří cihel, tyhle jsou jedna jako druhá,“ přemýšlí, jak model zdokonalit.
Na zahradě domku Chalupových také v létě stál papírový pouštní chrám a do školy si Vojtěch Chalupa, který studuje architekturu, udělal 3D pomůcku – část antického chrámu.
„Teď na to nemám tolik času, ale na střední jsem nad modely seděl celé hodiny. Že mi mamka přinesla večeři, jsem zjistil třeba až za hodinu,“ říká modelář. Lepení podle něj chce hlavně pevné nervy a trpělivost. „Některé dílky jsou opravdu miniaturní. Člověk je kolikrát v ruce ani pořádně nevidí,“ dodává Chalupa.