Lesk a bída titulů z brněnských škol

Masarykovu univerzitu vnímají lidé z akademického prostředí jako mladší a elegantnější sestru Univerzity Karlovy. S respektem a úctou mluví i o dalších veřejných vysokých školách v Brně. Mince univerzitního vzdělávání má ale v největším městě jižní Moravy i druhou stranu. O kvalitě výuky na místních soukromých vysokých školách mluví odborníci i někteří bývalí pedagogové s opovržením.

Sedmička oslovila představitele brněnských univerzit poté, co před několika týdny vyšel najevo skandál s nevyhovujícími diplomovými pracemi primátora Romana Onderky a jeho náměstkyně Jany Bohuňovské. Ti získali na Vysoké škole Karla Engliše a Rašínově vysoké škole tituly za práce, které nesplňují ani formální požadavky.

„U nás by takové práce nedostaly ani zápočet v diplomovém semináři a jinde za podobnou práci udělují tituly. Je to vůči studentům vysokých škol spravedlivé?“ ptá se prorektor Masarykovy univerzity Antonín Slaný.

Podle muže, který dříve na Vysoké škole Karla Engliše působil, se však není čemu divit. Panovaly tam podle něj velice zvláštní poměry a i kvůli tomu si přál zůstat v anonymitě. Stejně jako mnozí další oslovení akademici.

„Když jsem nastoupil, starší kolega mi rovnou dobromyslně radil, ať se nedivím, když některé studenty ve škole vůbec neuvidím. Měli jsme dokonce seznam studentů, kteří za každou cenu musí pokračovat ve studiu,“ popsal své zkušenosti bývalý pedagog.

Problém primátora Onderky s nevyhovující diplomovou prací na této škole není podle jednoho z členů vedení Masarykovy univerzity ničím překvapivým. „V Brně bohužel kvalitní soukromá vysoká škola neexistuje. To, co se někdy děje na místních soukromých školách, snese podle mého názoru srovnání s kauzou plzeňských práv,“ poznamenal akademik, který si z pochopitelných důvodů přál zůstat v anonymitě.

Náměstkyně Bohuňovská si titul inženýrky odnesla z Rašínovy vysoké školy. Tedy z ekonomicky zaměřené školy, která ve svých propagačních materiálech láká studenty, kteří chtějí studovat maximálně tři dny v týdnu a nechtějí se zabývat matematikou. „To, že taková škola láká v inzerátu na absenci výuky matematiky, je zarážející. Pro studenty programů Ekonomika a management či Ekonomika a insolvence je dobrá znalost matematiky nezbytná,“ uvedla předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Vedení soukromé školy má ale jiný názor. „V programech a oborech, které vyučujeme, plně dostačuje středoškolská znalost matematiky,“ sdělil prorektor pro vnější vztahy Rašínovy vysoké školy Petr Valdhans.

Prorektor Masarykovy univerzity Slaný, který je zároveň vedoucím katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty, však protestuje. „Žádná seriózní ekonomická věda se neobejde bez matematiky a statistiky,“ podotkl Slaný.

Výuka jeden den v týdnu

Na Rašínovu vysokou školu se zaměřila Akreditační komise už v květnu 2010. „Z počtu hodin, jejich rozvržení a faktu, že studenti nemusí přednášky navštěvovat, plyne, že studenti reálně chodí do školy jeden den v týdnu. Místo akreditovaného denního škola realizuje kombinované studium, čímž snižuje náročnost studia a obchází podmínky akreditace,“ vytkla v hodnocení škole komise, které předsedá Dvořáková.

Experti upozornili i na nedostatek pedagogů s dostatečným vzděláním. „Z patnácti profesorů a docentů, kteří měli vyučovat, pracovali v době kontroly v Rašínově vysoké škole čtyři,“ zjistili komisaři. Jeden člověk tak má podle odborníků na starosti příliš mnoho závěrečných prací.

„Z uvedených čtyřiasedmdesáti prací jich hned třicet vedl docent, který navíc na škole už rok a půl nepůsobil. Vést a dohlédnout na to, aby bylo tolik prací kvalitních, není fyzicky možné. I to vysvětluje velmi nízkou kvalitu prací,“ píší komisaři v hodnocení.

Když už škola pedagogy s tituly sežene, nastává podle jiného osloveného akademika další problém. „Odborné předměty často učí lidé, kteří sice vzdělání mají, ale nejsou vůbec odborníky v daném oboru. Často tak mají jen dvouhodinový náskok před studenty,“ tvrdí odborník.

Nejen kvůli uvedeným nedostatkům navrhla už téměř před rokem Akreditační komise odebrání akreditace Rašínovy vysoké školy na magisterské studium a zákaz přijímat nové studenty do bakalářského studia. Škola se ohradila a dosud není jisté, jestli svou existenci obhájí. „Od skončení kontroly se jejími doporučeními řídíme. Na škole dnes působí řada odborníků z mnoha oborů. Zamezení vzniku nekvalitních prací čelíme jak personálně, tak technicky využitím antiplagiátorského programu (ovšem jiného než většina škol – pozn. red.),“ řekl Valdhans.

Obskurní škola?

Vysokou školu Karla Engliše, na které získal titul bakaláře primátor Onderka, komisaři zatím do hloubky nezkoumali. „V minulosti jsme jí ale odmítli akreditovat magisterské studium. Tehdy na to neměla,“ poznamenala Dvořáková.

Jeden z vysoce postavených akademiků však mluví mnohem méně diplomaticky. „Onderka udělal jedinou chybu. Tu, že se rozhodl studovat tak obskurní školu,“ uvedl muž z vedení jedné z veřejných univerzit.

Oslovené studenty Vysoké školy Karla Engliše, která sídlí v oprýskaném domě na Šujanově náměstí, zatím situace neznepokojuje. „Nestydím se za to, že tady studuji. Školu jsem si vybrala kvůli atraktivní kombinaci oborů. O případu pana Onderky vím a na hodině nám řekli, že budou práce v budoucnu hodnotit přísněji,“ uvedla jedna ze studentek.

Výuku na Vysoké škole Karla Engliše hájí i její rektor Ladislav Zapletal. „Naši školu teď kvůli jedné chybě mnozí staví do špatného světla. Vedoucí Onderkovy práce ale sám odstoupil a provedli jsme audit. Škola udělala po změně majitele v roce 2009 velký posun, na plný úvazek dnes zaměstnáváme jedenatřicet pedagogů a Akreditační komise nám před několika dny udělila akreditaci nového studijního programu Aplikované geologie,“ poznamenal rektor.

Problémy soukromých vysokých škol plynou podle některých odborníků z toho, že fungují především jako firmy. „Soukromé školy patří podnikatelům, a těm jde především o zisk. V Česku jsou i kvalitní soukromé školy, ale teprve v posledních letech se ukazuje, které to jsou,“ uvedl rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.

Soukromá, nebo veřejná?

Podobně mluví i prorektor Masarykovy univerzity Slaný. „Veřejná vysoká škola peníze, které vydělá, přednostně investuje do dalšího rozvoje vědy a do vzdělávání,“ upozornil Slaný.
Jeho kolega ze soukromé sféry, Petr Valdhans z Rašínovy vysoké školy, naopak vidí privátní vzdělávání jako výhodu. „Naši studenti alespoň nezatěžují daňové poplatníky, když si vzdělání platí ze svého,“ zdůraznil Valdhans, na jehož škole vyjde inženýrský titul na 116 tisíc korun.