Růžové víno je symbolem svěžesti, lehkosti, léta, romantiky a mládí. A právě svou vyhlášenou svěžest tento druh vína získává hned po svém zrodu, tedy ve chvíli, kdy se z červeného stává růžové.
Dnes je již všeobecně známo, že růžové víno nevzniká slitím červeného a bílého vína. Říká se, že růžové víno se rodí jako červené, ale zbytek života prožije jako bílé. Rmut z modrých odrůd révy vinné se nechává naležet 4 až 6 hodin, tedy jen tak dlouho, aby se ze slupek uvolnilo pouze vinařem požadované množství červeného barviva. Pak se mošt oddělí a další výroba probíhá stejně jako u bílého vína. Od růžových vín očekávaná svěžest jde ruku v ruce s obsahem kyselin, které se zráním z vína vytrácejí. Tudíž růžová vína nejsou vhodná k archivaci, ale pijeme je mladá, ideálně z předešlého ročníku. Víno vychlazené na 8–12 °C, nebo podávané na ledu, bude ideálním společníkem při piknicích, grilování i za líných teplých letních večerů.
A je tu rosé…
První zmínky o růžových vínech pocházejí od Hippokrata (400 př. n. l.), který k jeho popíjení nabádal své pacienty. Největší rozmach růžového čili rosé ale nastal ve středověké Francii, kdy se na vinicích společně pěstovalo červené Pinot Noir a bílé Pinot Gris. U nás se růžová vína začala vyrábět v 16. století a stejně jako ve Francii se hrozny sbíraly na vinicích se smíšenou výsadbou.
Všechny styly v růžové
Růžová vína můžeme rozdělit do mnoha stylů. Nejlépe podle místa původu a zbytkového cukru. Ve střední Evropě máme vína ovocitá s vyšší kyselinkou. Ve Francii jsou oblíbená hlavně polosuchá. Nejznámější jsou svěží růžová z Provence, kde se vyrobí 2/3 veškeré produkce rosé. Kořenitější jsou pak z Cotes du Rhône, Tavelu či Bandolu a Loiry (Rosé d’Anjou), lehce ovocná z Bordeaux. Nesmíme zapomenout na luxusní růžová z Champagne, kde jejich roční výroba činí 5 % celkové produkce.
V Itálii si pochutnáme na růžovém Rosatu, většinou s chutí třešní a pomerančové kůry. Zkuste ale i Chiaretto nebo Cerasuolo. V Německu najdeme růžová vína pod názvy Roséwein, nebo také Rotling a Schillerwein, která se vyrábějí ze směsi červených a bílých hroznů. V Rakousku je to Schilcher, které má většinou velmi tmavou výraznou barvu. Ve Švýcarsku Süssdruck, ve Španělsku velmi plné Rosado z odrůdy Tempranillo.
Rosé z Nového světa vynikají výraznější barvou, vůní i chutí, často provázenou exotickými a smetanovými tóny.
Na piknik i do koktejlu
Primární růžové tóny chutí jsou ovocné, připomínají zejména červené ovoce, citrusy, melouny, rebarboru. Samozřejmě v závislosti na odrůdě a místě původu. Tato chuť nám dává na výběr ze široké škály možností párování s jídly. Lehká suchá růžová vína (Provence, Loira nebo například naše růžová z odrůd Svatovavřinecké, Frankovka) kombinujeme se saláty, kozími sýry, mořskými plody, mimořádně se k nim hodí lehké úpravy krevet. Plnější kořenitá suchá z Francie (údolí Rhôny, Languedocu), Španělska či Argentiny zase výborně umocní zážitek z grilování. Skvělá budou ke grilovanému kuřecímu masu s bylinkami a avokádovou salsou, k rybám, jako je losos nebo tuňák s citronovým máslem, k jehněčímu, paelle, ovčím sýrům. Perlivé sladké růžové víno si rozumí s ovocnými koláči a nadýchanými muffiny.
K létu patří nejen grilování, ale i pikniky. Do košíku s růžovým přibalte sendviče se sýrem, s prosciuttem, chřestem, lososem. Sladší verze doplní ovocné saláty. Růžová vína lze nádherně využít i v koktejlech. Zkuste jednoduchý koktejl z růžového vína, višňového džusu, lesního ovoce a trochy růžového sektu. Nebo růžové portské s tonikem a mátou.
Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.
